Vždycky jsem všem říkala, že máme dobře spící děti. Prostě máme kliku, že se spánkem a uspáváním nemáme potíže.
Ale co když to není (trojitá) klika? Co když to uspávání nemáme snadné proto, že jsou od přírody spáči, ale co když jsou spáči proto, jak je uspáváme?
Máte s uspáváním dětí problém? Nechte se námi inspirovat. ;-)
![[Dopis]: Vysvětlení pro babičky](https://luciemachutova.cz/wp-content/uploads/2019/04/bos970-1.jpg)
Tenhle článek píšu pro babičky a prababičky, které jsou z dnešního způsobu výchovy dětí tak trochu rozčarované:
Máte pocit, že skoro nic, co jste jako mámy dělaly, není vašim snachám, dcerám a vnučkám dost dobré? Taky vás rozčiluje nějaká z následujících věcí?
Dítě křičí z plných plic, dupe, hází věcmi, nadává, kope kolem sebe, ničí věci, tříská dveřmi, vyhrožuje agresí, zoufale pláče a „pálí“ za sebou mosty …
Máte tohle taky občas doma? Nezoufejte, mám pro vás triky pokročilého respektujícího rodiče
Chcete předejít žárlivým scénám, až se vám narodí další člen rodiny? Bojíte se, že se děti nebudou mít rády? Chcete to vašemu staršímu broučkovi co nejvíce usnadnit?
Mám pro vás několik tipů, které se nám osvědčily:
Co vám brání začít?
Je to obava, že nebudete umět miminko správně držet? Nevíte kdy dítě dávat vyčůrat? Nedokážete si představit, jak bezplenkovku praktikovat venku? Hodláte zároveň s BKM přejít na látkové pleny a moc se vám do nich nechce? Nevíte jak si připravit místo, kde budete kyblíkovat?
Na to všechno se vám pokusím v tomhle článku odpovědět ;-)
Bezplenkujeme i třetí dítě, a tak se už zase setkáváme s otázkami, proč ty děti nutíme sedět na nočníku od miminka. Taky se nás lidi ptají, proč si to tolik komplikujeme, proč ho prostě nenecháme počůrat se? Tak tady máte odpověď:
S tímhle článkem asi nebude souhlasit hodně lidí. Ale já si nemůžu pomoct. Mně se současný způsob Vánoc, jak je prezentovaný ve většině rodin, prostě nelíbí. „Napiš dopis Ježíškovi a pak buď hodný, jinak ti ty věci nepřinese.“
Asi se to na vás už teď valí ze všech stran – máma je na prvním místě! A je to dobře. Protože to je základ spokojené rodiny – mít každý sám sebe na prvním místě.
Ale také jste už určitě zaregistrovali, že – zejména v šestinedělí s čerstvým miminkem – to prostě vždycky nejde. Jak prakticky na to?
„Na to ho nezvykej, to by se ti mohlo vymstít!“
„Tímhle ho rozmazluješ, pleteš si na sebe bič!“
„Jak jednou povolíš, bude to chtít furt!“
Znáte? No jasně že jo! Některou z těchhle vět uslyší všichni rodiče od okolí dříve či později. Jsou myšleny v dobrém – dotyčný nás chce chránit, ale vycházejí z jednoho velkého omylu a můžou napáchat dost škody.
Tenhle článek bude taková obhajoba mého pohledu na hranice ve výchově. Toho jak to vidím já. Ale třeba to někoho inspiruje a víc se v tomhle uvolní (děti to rozhodně ocení ;-))
