fbpx

Proč ho na tom kyblíku pořád trápíš?!

Bezplenkujeme i třetí dítě, a tak se už zase setkáváme s otázkami, proč ty děti nutíme sedět na nočníku od miminka. Taky se nás lidi ptají, proč si to tolik komplikujeme, proč ho prostě nenecháme počůrat se? (Starší generace dokonce projevila obavu, jestli mi to dítě poroste, když nebude zalévané! – porodila jsem snad hlávku zelí? :-D) Další komentáře jsou v duchu: „Tak ho netrapte…“ nebo „Vždyť je malej, má právo se počůrat.“

Tak aby bylo jasno:

Beplenkovou komunikační metodu (bezplenkovku) neděláme proto, abysme byli nějaký cool rodiče, nebo abychom ušetřili pleny (to je jen příjemný benefit). Neděláme to pro masírování svýho ega, ani z nějakýho hlubokýho přesvědčení, že tak je to správné a tak to má být!

Děláme to čistě v zájmu dítěte – prostě proto, že to od nás vyžaduje.

Důvody, proč začít bezplenkovat se můžou u rodičů lišit (viz můj předchozí článek), ale jakmile vám dojde, že čůrání dětí mimo plenu je jim přirozené, že je jim takové chování vlastní, nemůžete přestat ;-)

Pokud totiž začnete dostatečně včas, dítko ještě nebude naučené čůrat si a kakat do kalhot, a bude dělat všechno proto, aby mohlo vykonat potřebu mimo ně.  U nás to zahrnuje vyplazování špičky jazýčku (signál Chci na kyblík), když to není zaregistrováno, následuje pofňukávání a vrtění se, a pak přijde na řadu pláč. V ten moment to máme tak padesát na padesát, jestli je, nebo není počůraný. Když ho dáme včas (tzn. před tím, než se rozbrečí), máme momentálně téměř stoprocentní pravděpodobnost, že bude suchý a do kyblíku se vyčůrá.

Jeho spokojenost, když mu vyhovíme, je pro nás tím motorem, co nás žene v tom pokračovat.

A že je spokojený, víme jistojistě – taky se vám dítě začne chechtat při rozbalování z plen? ;-) Stačí rozepnout suchý zip svrchňáčků a z fňukání se přepne do sladkého úsměvu a někdy i smíchu ♥

Až ho zas trůnění na kyblíku zajímat nebude (a z předchozích zkušeností už víme, že takové období přijde), nebudeme na tom trvat. Ať už z přesvědčení nebo jiného „bohulibého“ důvodu. Náš cíl je spokojené dítě!

Pěstujeme tímhle mezi námi důvěru – on s námi komunikuje o svých potřebách (chci čůrat, chci kakat) a my mu je v rámci svých možností naplňujeme. Jsme pro něj parťáci, o které se může opřít. Už teď, i když ještě mluvit neumí.

Takže až vám zas někdy prolítne hlavou, co si o bezplenkovce pomyslí vaše okolí, hoďte na ně bobek a připomeňte si, že spokojenost vašeho dítěte je pro vás důležitější, než „mediální obraz“ vás, jako rodičů ;-)

Buďte sebevědomí rodiče – takové si vás vaše děťátko zaslouží!

STAY COOL, ACT WARMLY!

"Jsem hrdá žena svého muže, architektka a především zažraná máma tří prťavých gentlemanů.
Ukazuju moderním mámám a tátům jak zůstat cool a zároveň věnovat svým dětem hřejivou náruč kontaktního rodičovství."
Vyhmátla jsem pointy alternativních směrů výchovy a srozumitelně je předávám rodičům >>

Jukněte na moje story o výchově našich dětí >>
Komentáře
  1. Jakub napsal:

    Je až neuvěřitelné jak takový prďola dokáže “říci” co by chtěl :-)
    Dokonce si dovolím tvrdit, že daleko aservitněji než mnoho dospělých ;-)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů