Nejprve trochu informací do začátku:
S příkrmy pro kojené děti nezačínejte dřív jak v 6 měsících dítěte, s příkrmy pro nekojené děti můžete začít už po 4. měsíci.
Mateřské mléko obsahuje železo ve formě, která je vstřebatelná z 50-70 %.
Umělé mléko obsahuje železo ve formě, která je vstřebatelná z 3-30 %.
Tudíž i částečné kojení po 6. měsíci má velký smysl (v tu dobu narůstá potřeba železa).
Více se o principu fungování železa v našem těle můžete dozvědět v článcích RCP poradkyně a laktační poradkyně.
A teď ty příkrmy jako takové:
Příkrmy pro kojené děti
Dokud kojíme, nemusíme se zaváděním tuhé stravy pospíchat – mateřské mléko poskytuje dítěti všechno co potřebuje ještě dlouho potom, co s příkrmy začneme.
Kojení může pokrývat většinový energetický příjem až do roka a půl, a i poté je důležitým doplňkem k běžné stravě.
Příkrmy je dobré brát jako seznamování dítěte s novými chutěmi a texturami. Ne jako hlavní zdroj příjmu potravy.
Jednodruhové příkrmy nenahradí kojení – sice bříško zaplní, ale výživová hodnota je oproti mateřskému mléku nízká.
Příliš rychlé zavádění příkrmů by navíc mohlo vést ke snížení tvorby mléka a k problémům s kojením (např. zvýšení četnosti nočního kojení nebo bojkot).
Do jednoho roka (lépe až do roka a půl) je nutné kojení aktivně nabízet, nečekat až přikrmované dítě projeví o kojení zájem – zejména v počátcích příkrmů by dítěti mohl chybět cenný zdroj živin.
Navíc mateřské mléko není jen zdroj makro- a mikroživin, ale obsahuje i protilátky, hormony a další důležité bioaktivní složky, které děti potřebují ještě dlouho po tom, co už jedí normální stravu.
Příkrmy pro nekojené děti
Nekojené děti jsou v trochu jiné situaci, protože umělé mléko svým neměnným složením přestává kolem půl roka dětem stačit, je tedy nutného ho příkrmy doplnit a postupně jimi jednotlivé dávky nahrazovat.
Pokud je ale nekojené dítě nejedlík, je vhodné pokračovat v podávání počátečního umělého mléka (označovaného jako 1). Pokračovací umělá mléka (značená 2 a doporučovaná od 4 měsíců) totiž nemají upravený poměr kaseinu a syrovátky (jsou tedy pro dítě hůře stravitelná) a větší podíl kasienu v nich obsažený zhoršuje vstřebávání železa.
Jednoduše počítají s dítětem, které jí příkrmy bez problémů (a může si mnohé prvky doplnit přímo z potravy).
Pokud je nekojené dítě nejedlík i po prvním roce, už by mělo dostávat pokračovací umělé mléko (2). Běžně propagovaná batolecí mléka (3 až 5) totiž obsahují zbytečné cukry a ochucující složky – ty děti vůbec nepotřebují a můžou nám komplikovat zavádění ostatní (nesladké) stravy.
Pokud se příkrmy daří dobře a nekojené dítě v jednom roce sní dostatečné množství potravy, je možné s podáváním umělého mléka přestat úplně a přejít na běžné kravské nebo jiné mléko (podávané normálně v hrnečku).
Samozřejmě je možné (a vhodné) zdroj bílkovin a vápníku zajišťovat i jinými potravinami než mlékem.
Největší rozdíly mezi přikrmováním kojeného a nekojeného dítěte
Z toho nám vyplývají největší rozdíly v zavádění příkrmů u kojených a nekojených dětí:
- 🤱 Kojené děti mají příkrmy jen jako doplněk k mateřskému mléku.
- 🍼 Pro nekojené děti jsou příkrmy důležitý zdroj energetického příjmu.
- 🤱 Mateřské mléko dokáže pokrýt rozmanité potřeby dětského těla.
- 🍼 Umělé mléko toto nedokáže, tudíž je nutné ho, co nejdříve to trávicí soustava děťátka umožní, nahradit pestrou stravou.
- 🤱 Kojící matky mají tudíž větší svobodu v tom, jak a kdy dítěti příkrmy budou podávat.
- 🍼 A naopak – pokud jsme nekojící matky, musíme množství a složení příkrmů více řešit, a to může vytvářet nepříjemný tlak (na nás a přeneseně i na dítě).
A jak je to s částečně dokrmovanými dětmi?
Děti částečně kojené a částečně dokrmované umělým mlékem mohou začít s příkrmy klidně až po 6. měsíci – i malé množství mateřského mléka dokáže svou přizpůsobivostí pokrýt mikroživiny, které umělé mléko neobsahuje.
Pokud máme doma velkého jedlíka a příkrmy zvládá jíst rozmanité a dostatečně kalorické, není dokonce podle WHO umělé mléko od 4. měsíce věku potřeba vůbec.
Opravdové jídlo je totiž cennějším zdrojem živin než vysoce průmyslově zpracované sušené (a tedy umělé) kojenecké mléko. Jen běžné jídlo dětský organismus dřív než v těch 4 měsících zpracovat nezvládá. Proto je super, že umělé mléko existuje.
Pro dokrmované nejedlíky platí to samé, co pro nejedlíky plně na umělém mléku – měli by k příkrmům a kojení dostávat počáteční mléko (1).
Další informace o příkrmech najdete na stránkách Mamily.
Jak na příkrmy s respektem (ať už pro kojené nebo nekojené děti) si povíme někdy příště. A to jak formou „do tlapky“ (BLW) tak při krmení lžičkou.
STAY COOL, ACT WARMLY!
(zůstaň v pohodě a koj s příkrmy dál jako dosud)
0 komentářů