Proč se vlastně některým miminkům nelíbí nošení? Ať už v šátku nebo v nosítku?
Proč některé děti „na to nejsou“? Není to spíš něco jiného než jejich vlastnost?
My lidé jsme nošenci.
Nošení je nám tedy přirozené a naše miminka se rodí s očekáváním, že budou nošena.
Všemožná nosítka a látky na nošení si lidé vyrábějí od pradávna.
Móda kočárků je poměrně krátká (vzhledem k dějinám lidstva).
Proč tedy některé děti úspěšně nošení v pomůckách vzdorují a nelíbí se jim?
Pojďme se podívat na ty nejčastější důvody, proč se miminkům nelíbí nošení – v čemkoliv:
1. Nezkušenost mámy s nošením
Pokud navazujeme děťátko poprvé, je logické, že jsme nervózní až ve stresu. Tahle nervozita se ale na miminko přenáší a ono může začít protestovat.
Ideální tedy je, pokud si úvazy natrénujeme už v těhotenství (nebo alespoň předem) s plyšákem nebo panenkou.
Ať už postupujeme podle videí nebo obrázkových návodů, pár pokusů to chtít bude, než všechno pochytíme.
A když pak jdete vázat s miminkem naostro, snažte se zůstat co nejvíce v pohodě – pokud se to nepovede, nevadí. Budete mít ještě hodně příležitostí ;-)
Tip: Při vázání s miminkem můžete stát nad měkkou plochou (postel, gauč), abyste neměli stres z pádu miminka.
2. Nevhodné nosítko
Některá nosítka nejsou k nošení dětí vůbec vhodná (jsou neergonomická). Jiná se nehodí pro malá miminka nebo naopak větší batolata.
Můžou mít příliš tuhou látku, příliš úzký sed, příliš krátký zádový panel. To může být děťátku nepříjemné.
Tomuhle nejsnadněji předejdeme výběrem nosítka s pomocí odbornic na nošení: seznam 1, seznam 2.
Přehled vhodných nosících pomůcek najdete i v článku V čem nosit děťátko.
3. Špatný úvaz nebo špatně nastavené nosítko
Když už zvolíme správné nosítko, je potřeba ho dobře nastavit, aby v něm miminko bylo usazeno správně = pohodlně.
Nosítka (obzvlášť ta rostoucí) mají spoustu přezek a posuvných částí, které je nutné nastavit danému miminku a nosiči (tedy nám) na míru. Opět s tím umí pomoci poradkyně nošení.
I šátek je možné nesprávně = nepohodlně uvázat. Je především potřeba látku dobře roztahovat do šířky a její lemy pořádně dotahovat. (Poradkyně pro nošení učí i toto.)
V šátku se ale miminkům nelíbí nošení spíš z jiných důvodů. Přece jen se měkká látka dítěti přizpůsobí snadněji a tolik mu nepřekáží.
4. Miminku je při navazování/nastavování horko
Tím jak máme miminko přímo na svém těle, tím jak s látkou/přezkami tak trochu zápasíme a tím jak se na všechno pekelně soustředíme, snadno se zpotíme a svým teplem dítě přespříliš zahříváme.
A to může být zdrojem dětské nespokojenosti. (Zvlášť v létě jsou první pokusy o nošení výzvou.)
Nejsnadnější je neoblékat sebe ani dítě příliš a najít si chladnější místnost.
5. Máma stojí/sedí
Už při navazování/usazování miminka můžeme zaznamenat nevoli z jeho strany.
A to především pokud staticky stojíme (a třeba ladíme popruhy nebo studujeme návod atd.)
Celý proces si usnadníme, pokud se při něm budeme pohupovat, chodit nebo jemně natřásat.
Stejně tak když si po navázání sedneme (celí vyřízení, že jsme to konečně zvládli), může přijít protest od dítěte a my ho mylně vyhodnotíme, jako že se miminku nošení nelíbí.
Chyba lávky – nelíbí se mu naše nehybnost. Spousta miminek miluje nošení – jen pokud při něm chodíme nebo aspoň hopsáme na gymnastickém míči anebo se houpeme v houpacím křesle.
Na druhou stranu těmhle dětem nevadí, pokud při nošení třeba uklízíme, jdeme kamkoliv, tančíme, vaříme… hlavně ať nejsme na místě!
Všechny děti to takhle nemají, je to ale docela časté.
6. Miminko není na nošení zvyklé
Pokud začínáme s nošením v pozdějším kojeneckém nebo v batolecím věku, může se dítěti nelíbit, že to nezná.
Tohle určitě nelámejte přes koleno, ale ani to nemusíte hned vzdát.
Zkoušejte pozici, ve které chcete dítě nosit, i bez vkládání do šátku či nosítka. Druhý rodič může pomoci nosítko/šátek nasadit dodatečně.
Pokud dítě často nosíme v náruči čelem od sebe, může pro něj být pozice čelem k nám nezvyklá.
Menší miminka ještě můžeme přeučit na přirozenější nošení čelem k nám (a šátek nebo nosítko vyzkoušet až pro něj bude komfortní se takto u nás uvolnit).
Starší děti (které už vidí na dostatečnou vzdálenost) se asi nebudou chtít vzdát toho výhledu, takže je rovnou můžeme navazovat do úvazů, které jim výhled umožňují – tedy na bok (skvěle se na to hodí tzv. ring slingy) nebo na záda (a to tak vysoko, aby nám dítě vidělo přes rameno).
Nepodceňujte ani ani tu správnou chvíli, kdy nošení zkoušet – ideálně by mělo být miminko vyspalé, nakrmené, v suché plence, dobře naladěné…
Jo, jasně, zní to jako sci-fi a později budete nosit i ve všech jiných situacích, ale ty první pokusy si rozhodně snažte usnadnit co nejvíce ;-)
A s tím souvisí další důvod, proč se vašemu miminku nošení nelíbí:
7. Nošení jako poslední možnost při pláči
Když po navázání do šátku (nebo nasazení do nosítka) sáhneme jako po té poslední volbě – když už je dítko úplně vyřízené (a oba meleme z posledních sil), je dost možné, že s nošením neuspějeme.
Děťátko bude pravděpodobně potřebovat nejprve uklidnit, nakojit, chvilku cítit náš klid, a pak teprve to můžeme zkusit znovu.
Je možné miminko uklidňovat s šátkem/nosítkem připevněným na sobě a hned jak je to už možné, do něj dítko vložit / úvaz dokončit.
Na tohle je boží elastický šátek, který můžeme mít na sobě připevněný celý den (a navíc se nemusí dotahovat).
Když víme, že se naše miminko nošením zklidňuje, možná radši zvolíme variantu, že pár vteřin/minut pláče vydržíme a co nejrychleji dítko usadíme (u toho už je možné mu nabídnout prso k nakojení – viz dále).
Pak je super hned vyrazit – ven nebo aspoň rychlou chůzí po bytě – a vše doupravit po pár metrech = úvaz nebo přezky dotáhnout.
Naše klidná slova a víra, že to zvládneme, nám s tím pomůžou.
8. Dítko začíná objevovat svět a chce svobodu
Chození – zejména venku – je skvělé i pro případy, kdy dítěti začne vadit nošení z důvodu omezování jeho stupně volnosti.
Může to nastat v době, kdy začíná lézt, stoupat si nebo chodit.
V tu chvíli si můžeme pomoci mluvením s dítětem a ukazováním mu, co zrovna děláme.
Možná bude potřeba přesunout dítko na záda nebo alespoň na bok.
Sedící děti už můžou mít ruce mimo šátek/nosítko, takže toho využijte a dopřejte jim více volnosti.
Nám se taky osvědčilo na procházkách / po bytě chodit tam, kam si dítko ukázalo. Dále tanec a blbinky před zrcadlem, společné prohlížení zvířátek a vaření – bacha ať si dítě neopaříte, ale prcky to baví.
Nebo se na nošení na čas můžete vybodnout (ale někdy ty volné ruce prostě chybí, obzvlášť pokud dětí máme víc, nebo se potřebujeme někam rychle přemístit).
Nejpozději v batolecím období je super se naučit v nosítku/šátku kojit – je to praktické a navíc diskrétní (což se stále v naší společnosti během kojení batolete hodí).
Stačí dítě dostat níže na úroveň prsou (tedy úvaz nebo přezky o něco povolit a dítko posunout níž).
Až se dítě dobře přisaje, můžeme šátek dotáhnout, aby ho lépe podepíral.
9. Zdravotní stav miminka
Miminko může v šátku či nosítku plakat také proto, že se jeho tělíčko ve vertikální poloze nedokáže uvolnit.
Nejčastější příčinou bývá KISS syndrom (u starších dětí nazýván jako KIDD syndrom).
Jde o blokádu krčních obratlů (nebo jejich asymetrii). Blokáda způsobuje nadměrné napětí v okolních svalech a tedy i bolestivý vjem při některých polohách těla.
Často bývá problém i při kojení a/nebo se zažíváním či vyměšováním.
Stav je potřeba řešit s lékaři a terapeuty.
10. Děťátko nesnese ten intenzivní kontakt s naším tělem
Pokud máte novorozeně a porod či první hodiny po něm neproběhly zrovna ideálně, může se to projevovat do celého chování miminka.
Je super to řešit pomocí vhodných terapií a citlivě ve vzájemném kontaktu pokračovat (třeba i bez nosících pomůcek, ale o to častěji).
Pokud ovšem dítko do vás klove hlavičkou, odtlačuje se ručičkami nebo se zapírá nožičkami, jde o instinktivní hledání prsa (pozor, může se objevit i u nekojených dětí).
Klidně můžete nabídnout prso co nejdříve to půjde a pokračovat v navazování šátku / v dotažení nosítka.
Časem tento jev odezní, můžeme to uspíšit tím, že bude děťátko na našem hrudníku odpočívat často (ať už sedíme nebo ležíme).
Existují ale i vysoce citlivé děti ( v miminkovském věku se jim říká i náročňátka), které opravdu nezvládají tu přemíru podnětů, které jim nošení na našem těle může přinášet (vůně, dotek, teplo, zvuky, ztráta kontaktu s podložkou, pohyb…)
Nenechte se zmást – některé vysoce citlivé děti naopak jakékoliv nošení vyžadují nonstop (ty je naopak těžké odložit). Vše je individuální.
Obklopte se rodiči s podobnými dětmi a zajistěte si podporu a pomoc i ve své domácnosti.
+ bonusový důvod proč se miminku nelíbí nošení:
Chce se mu čůrat nebo se potřebuje nakojit
Tohle je nejčastější důvod nespokojenosti dětí po nějaké době nošení.
Řešení je easy: Dejte miminko vyčůrat/vykakat a nakojte ho.
Přijde vám to první jako husté sci-fi? Mrkněte na články o bezplenkovce ;-)
Po nakojení můžete zkusit dítko znovu navázat.
A jak už jsem zmínila, kojit se dá i v šátku nebo nosítku – viz bod č. 8.
Každopádně se nenechte odradit současnými neúspěchy – všechno se může změnit!
Děti které nechtěly v šátku ani za nic být, ho můžou začít milovat (např. při růstu zoubků).
A naopak – děti, které by z šátku nejraději ani nevylézaly, můžou v batolecím věku šátek totálně bojkotovat (viz důvod č. 8).
STAY COOL, ACT WARMLY!
(buď v klidu, přitul dítě i bez šátku)
0 komentářů