fbpx

Budeš mít sourozence! Aneb jak předejít žárlivosti

Chcete předejít žárlivým scénám, až se vám narodí další člen rodiny? Bojíte se, že se děti nebudou mít rády? Chcete to vašemu staršímu broučkovi co nejvíce usnadnit?

Mám pro vás několik tipů, které se nám osvědčily:

Příprava před porodem

  • Mluvení o miminku už v těhotenství – Mluvte o tom jak to bude u vás doma vypadat, až se narodí. Není dobrý lhát.
    (Klidně přiznejte, že bude mimi plakat, že budete mít míň času. Zmiňte i to pozitivní – že si budou spolu moct hrát a bude mít kámoše na celý život.)
  • Uspořádání postelí – Připravte je přesně tak, jak budou, až se miminko narodí.
    (Obzvlášť pro batolata je dobrý udělat změny co nejdřív, ať mají čas si na nový „zasedací pořádek“ zvyknout. Snažíme se snížit počet negativních změn na minimum.)
  • Příprava dítěte na noční pláč – Nebojte se to zmínit a navrhnout nějaká řešení.
    (Můžete dítěti připravit další postýlku do jiné místnosti, aby mělo v případě zájmu kam jít spinkat. Můžete nabízet kojení na znovuusnutí. Většina dětí si ale na pláč miminka po pár dnech zvykne a už je v noci nebudí.)
  • Zvykání na tatínka – Pokud není dítě na péči od táty zvyklé, je nejvyšší čas to napravit.
    (Po porodu se tomu nevyhnete a je mnohem příjemnější, když už na sebe budou zvyklí natolik, že to dítěti vůbec nepřijde divné.)
  • Povídání si o kojení miminka – Váš přístup se bude lišit se podle toho, jestli je, nebo není starší dítě kojené.
    (Nekojeným dětem vysvětlete, že miminko se kojit potřebuje a že nedokáže vydržet čekat. Že se nedá kojení jen tak snadno přerušit. Kojeným dětem řekněte pravdu o tom, že miminko neumí jíst nic jiného, a že maminky mlíčko potřebuje, ale že ho budete mít dost pro oba dva. Děti to dobře chápou, když zdůrazníte, že mimi nemá zuby.)

Tipy pro první dny po porodu

  • Dárek od novorozence
    – Připravte si nějakou hračku pro staršího sourozence, miminko mu ji „předá“ při prvním setkání – třeba v porodnici.
    (Skvělá věc pro vytvoření dobrého prvního dojmu. Dítě si jejich společné setkání spojí s příjemnou emocí ;-) Taky se snažte návštěvu naplánovat tak, aby miminko zrovna neplakalo a ideálně nebylo u vás v náručí – tam bude chtít vaše starší dítě ;-)
  • Příprava před kojením – Vemte si k sobě všechno, co by se mohlo pro starší dítě během kojení hodit.
    (Mnohé děti chtějí taky hned něco jíst, takže drobná svačinka se šikne. Nějaká hračka nebo knížka po ruce pomůže starší dítě po čas kojení zabavit.)
  • Žádná očekávání – Nečekejte, že se starší dítě stane najednou „rozumnějším“ jenom proto, že se mu narodil sourozenec.
    (Snažte se mít pořád na paměti věk staršího dítěte a upřímně si odpovězte, jestli byste na ni/něj měli takové nároky, kdyby zůstal/a jedináčkem.)
  • Regrese dovolena – Starší dítě se po narození sourozence může začít chovat miminkovštěji, než dříve. Nebraňte jí/mu v tom.
    (Může to zahrnovat stesky, že se neumí najednou obléknout, může chtít krmit, nebo hodně chovat v náručí, nosit v nosítku, … Chce totiž zažít tu samou péči, kterou vidí, že dáváte miminku. Vyhovte jí/mu, je to jen způsob volání po vaší lásce. A je to dočasné.)
  • Uspávání v jeho/její režii – Dopřejte staršímu dítěti moc rozhodnout, jak bude večerní uspávání vypadat.
    (Může chtít být stále s vámi, takže bude nutné obě děti uspat najednou. Může ale i chtít být s vámi před spaním o samotě. Pak je dobré zapojit tatínka a předat miminko jemu. Čas před spaním je pro starší z dětí velmi důležitý, nepodceňte to.)
  • Častější kojení je normální – Starší sourozenec, pokud je kojen, může začít vyžadovat častější kojení, než dřív. Dopřejte jí/mu to.
    (Při kojení vás má dítě zase jen a jen pro sebe. Je to vaše společná chvilka a tak může tenhle příjemný čas chtít zažívat častěji. Opět je to jen období a až se ujistí, že tu jste stále i pro ni/něj, vrátí se to do vašeho normálu. Nebo se i odstaví – o tandemovém kojení chystám další článek.)
  • Plná důvěra ve starší dítě – Důvěřujte dítěti, že novému členovi rodiny neublíží.
    (Pokud to není za vaší vnitřní hranicí, neomezujte starší dítě v pohybu kolem miminka. Věřte jí/mu, že je opatrné a snaží se na mimi dávat majzla. Třeba když vám skáče na gauči a na jeho druhém konci miminko leží.)
  • Střídání se v péči o miminko – Svěřte mimi tatínkovi alespoň na chvíli.
    (Starší dítě s vámi potřebuje být alespoň někdy o samotě. V ten čas se jí/mu věnujte na 100 %! Skvělá jsou „randíčka“ s každým členem domácnosti zvlášť.)

Co se nám ještě osvědčilo

  • Pomoc s péčí o miminko – Pokud starší dítě projeví zájem, žádejte jej o drobné pomáhání s miminkem, bude se cítit důležité.
    (Může vám podávat různé věci na přebalování, vybírat oblečky, přikrývat odkopanou deku, podávat zahozené hračky, … Většinou to batolata moc baví a miminka na tvář sourozence pozitivně reagují.)
  • Pravidla rámusu během spánku miminka – Stanovte si , kdy se smí a kdy nesmí hlučit.
    (My máme pravidlo, že během uspávání miminka jsme potichu. Jakmile mimi spí, už se rámus smí dělat. Novorozence jen tak něco neprobudí. Když je miminko starší a hry staršího sourozence ho už budí, je lepší si jít s ní/m hrát do jiné místnosti. Okřikovat dítě kvůli každému zdřímnutí miminka nejde. Další možností je šátek – v něm děťátku hluk tolik nevadí.)
  • Společné stolování – Podporujeme sounáležitost celé rodiny.
    (Můžete využít pojízdný košík, vysoké polohovací lehátko, vhodnou jídelní židličku, šátek, nebo třeba autosedačku na židli ;-))
  • Učit miminko čekat – Neupřednostňujte vždy mladšího.
    (Už několikaměsíční miminko dokáže pár vteřin počkat. Využijte toho a postupně dobu prodlužujte, citlivě k jeho zvyšující se trpělivosti. V případě že vám požadavky dětí kolidují, upřednostněte nejprve to starší – pravděpodobně to budete mít rychleji hotové a pak budete mít klid a čas na mladší, třeba i na kojení. V opačném případě bude starší dítě hučet/fňukat dokud na něj nepřijde řada a vy budete nervózní a miminko se vám asi uklidnit nepovede.)
  • Být vzorem pro starší dítě – Chovejte se (a mluvte) k miminku tak, jak byste chtěli, aby se k němu chovalo (a mluvilo) starší dítě.
    (Děti nás napodobují do nejmenších detailů – používají stejná slova, mimiku i tón řeči. Chcete slyšet milá slova mezi vašimi dětmi? Používejte milá slova! ;-))
  • Hračky pro miminko „předčasně“ – Darujte nemluvněti hračky, které se budou líbit staršímu sourozenci. Bude se vám to později hodit!
    (K Vánocům jsme dali miminku autíčka, která ocenil spíš starší syn. Díky tomu, jsme mohli trénovat půjčování hraček dřív, než v tom měli všichni velké emoce. Zdůrazňovali jsme, že tahle autíčka jsou mladšího brášky – že si je může půjčit, ale že je dostalo mimi.)
  • Půjčování hraček miminku – Trénujte to dřív, než začne miminko lézt nebo se plazit!
    (Dokud se děťátko samo nepohybuje, je riziko sebrání hračky staršímu sourozenci minimální. Proto do půl roku nebývají projevy žárlivosti velké. Ale jakmile začne miminko dítěti všechno brát, objevují se první velké šarvátky. Když budete mít vzájemné půjčování hraček natrénované z předešlých měsíců, půjde vám tohle období snáze. Tohle je ta pravá chvíle na připomenutí, že i miminko jí/mu své hračky půjčovalo – viz předešlý bod.)
  • Podpora společných lumpáren – Spolčení sourozenců proti rodičům je vítané ;-)
    (I když vám možná společným řáděním a rámusem pijou krev, pro jejich vztah je to úžasné utužení – mít společného „nepřítele“ :-D)
  • Společné krmení – Pokud něco jí jeden, nabídněte to i tomu druhému.
    (Ať už krmíte lžičkou nebo praktikujete BLW, dovolte staršímu dítěti jíst i jídlo určené miminku. A opačně – pokud je to z hlediska věku miminka možné, dejte mu to, co jí starší. Jídlo je velké téma a děti jsou na to velmi citlivé, kdo co jí.)
  • Klidný kout pro starší/ho – Starší dítě potřebuje nějaké místo na své hry a stavby
    (Jakmile začne miminko lézt, nemá starší sourozenec na své hry moc klidu. Navíc malé součástky jsou pro miminko nebezpečné. Rozhlédněte se po bytě a vymyslete nějakou vhodnou variantu. Zpočátku může stačit gauč nebo sednout si ke stolu. Později bude potřeba jít do jiného pokoje nebo si třeba zalézt do ohrádky. Lezoucí dítě by stejně v ohrádce být nemělo ;-))
  • Učit mladší dítě respektovat starší/ho – Nenechte miminko ubližovat staršímu dítěti.
    (Už od třičtvrtě roku jsou děti schopné pochopit, že je něco zakázané. Neomlouvejte mladší děti za jejich chování. I když to ne vždy bude v jejich silách se ovládnout, určitě to musí minimálně vědět. Navíc tím vysíláte cenný signál ke staršímu dítěti – jsem taky důležitá/ý.)
  • Vztah dětí je důležitější než věci – Nechte je společně něco zdemolovat (v rámci svým vnitřních hranic). Nekažte jim zábavu, i když zrovna pospícháte.
    (Někdy děti řádí v tu nejnevhodnější chvíli. Ale pro jejich vztah je pupen, jestli někam přijdete pozdě nebo včas ;-) Pro jejich vztah je důležité, aby měly šanci spolu zažívat legraci. Společně vypreparovaná hračka jejich přátelství utužuje. Vyšetřovací proces, kdo ji začal ničit a koho to prvního napadlo, jejich vztah rozkližuje.)

No a co když ani tohle všechno nepomůže? Jak s dětmi v konfliktu mluvit, si povíme někdy příště. Zatím se můžete inspirovat v jedné situaci ze života.

A jaké triky se osvědčily vám? Pochlubte se dole v komentářích! ;-)

STAY COOL, ACT WARMLY!

 

"Jsem hrdá žena svého muže, architektka a především zažraná máma tří prťavých gentlemanů.
Ukazuju moderním mámám a tátům jak zůstat cool a zároveň věnovat svým dětem hřejivou náruč kontaktního rodičovství.
Vyhmátla jsem pointy alternativních směrů výchovy a srozumitelně je předávám rodičům."

Jukněte na moje story o výchově našich dětí >>
Komentáře
  1. Helena Procházková napsal:

    Moc pěkný článek. Naše děti na sebe taky nežárlí, což mi spadl veliký kámen ze srdce, protože jsem z toho měla strach a myslela jsem si, že je to normální a že to přijde. Nepřišlo – ťuk ťuk. Myslela jsem si, že je to „náhoda“ daná jejich povahami, ale asi v tom něco bude i ze mě a mojeho chování, i když jsem to nedělala úplně vědomě. Nebo ne všechno. Něco je u nás stejně jako u vás, něco máme jinak, ale důležitý, že to funguje! Třeba u nás se vždycky všichni na miminko tak těšili, že jsem necítila potřebu je nějak připravovat moc na to, co přijde, jak to bude vypadat nebo, že jim miminko přineslo nějaký dárek (btw. vím, žes psala o tom, jak nechcete dětem „lhát“, že Ježíšek nosí dárky, a co tohle? Odkud to miminko ten dárek přineslo? To já zas raděj toho Ježíška ;-)). Nejvíc se mi osvědčilo je zapojit do péče o miminko, jak píšeš. Že je to naše společný miminko. Moje miminka teda nikdy moc neplakala, tak to bylo ok.

    S tím půjčováním – dělám to stejně jako s jinými dětmi na hřišti. Každý má svoje hračky a je na jeho rozhodnutí, jestli to půjčí nebo ne. Nikoho do půjčování nenutím a miminku holt dám na hraní něco jinýho, když starší nechce půjčit a naopak. Děti se často rádi rozdělí nebo půjčí, no a někdy ne, tak to nechávám být a zabavím to druhé něčím jiným.

    Ale obecně asi bude jiný mít tři kluky. ja mam kluka a dvě mladší holčičky, tak to je u nás asi klidnějš ;-).

    • Lucie Machutová napsal:

      Helen díky za Tvou zkušenost! :)
      Máš pravdu, nachytala jsi mě :-D Tak tohle si každý upraví podle sebe – nemusí se říkat, že je to od miminka, jde jen o to, aby dárek dítě dostalo.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů