Kojení IV díl – odstavení dítěte

Tenhle článek je určen pro mámy dětí, starších než 1 rok – dříve odstavovat nedoporučuju!

Dozvíte se v něm tipy pro postupné odstavení, respektující potřeby matky i dítěte – většinou to zabere týdny až měsíce.

Postupné odstavení x rychlé odstavení x samoodstav

Pokud chcete/potřebujete dítě odstavit rychleji (v řádu dní), počítejte s nalitím prsou a nutností ho řešit odstříkáváním (ne odsáváním!). Možná taky budete kojení ukončovat přes odpor dítěte.

Vzhledem k tomu, že rychlé odstavení nedoporučuju, nebude obsahem tohohle článku. Můžete si ale projet první odstavce, ať si zrevidujete své důvody, co vás k němu vedou. Pokud bude i nadále rychlý odstav vaše volba, kontaktujte laktační poradkyni ;-)

Nejpřirozenější způsob odstavu dítěte je samoodstav. Nastává bez zásahů mámy, čistě dle potřeb dítěte (průměrně kolem 4 a půl let).
Tenhle článek se samoodstavem nezabývá, přesto je to něco, co velmi podporuju a doporučuju.

Jakou formu odstavení dítěte od kojení zvolíte, je čistě vaše volba. NIKDO vám do toho nemá právo kecat. Pokud máte dostatek dobrých informací, můžete se kvalitně rozhodnout sama.

Pokud by vás zajímal názor světově uznávané WHO, tak ta v tom má jasno – doporučuje kojit minimálně do dvou let a dál to nechává na matce a dítěti.

Stejné stanovisko zaujímá i Česká pediatrická společnost. 

Z vědeckých výzkumů vyplývá, že čím déle se dítě kojí, tím lépe pro něj i pro matku. Zopakuju to ještě jinak – neexistuje žádná horní hranice, po které by kojení bylo nevhodné nebo neprospěšné.

Tady v těchto třech článcích si to můžete přečíst s konkrétními čísly a zdroji.

Jak tedy odstavit dítě co nejšetrněji (pokud nám kojení už nevyhovuje)?

Aby se nám odstav povedl opravdu s respektem k dítěti (a k nám samým), je potřeba si nejprve upřímně zodpovědět na tyhle otázky:

1. Mám dost času sama na sebe?

To, jestli kojení vnímáme jako náročné, záleží nejvíc na tom, kolik sil nás péče o dítě stojí. V některé dny nám třeba 12 kojení za den přijde jako šíleně moc a někdy (když se cítíme odpočaté a máme dobrý den) jako úplně v pohodě.

Máte tedy pocit, že si mateřství užíváte a štve vás jen tahle situace s kojením, nebo se cítíte spíš celkově zahlcená a potřebujete víc prostoru pro sama sebe?

Nevidíte v odstavení hlavně možnost, jak získat víc chvil o samotě?

Stále je potřeba mít na paměti dokola omílanou rovnováhu v rodině – bez ní vás dlouhodobé kojení bude stát moře trpělivosti.

2. Proč chci odstavit? Co je ten hlavní důvod?

Důvodů k odstavu může být tolik, kolik je žen. Některé jsou relevantní, jiné pramení z mýtů a nedostatku informací, jiné jsou jen zástupné a s kojením vlastně nemají moc společného.

V tomhle bodě je potřeba být k sobě ultra upřímná. I když těch důvodů může být víc, zkuste je pak podrobit kritickému oku a najít ten pravý důvod.

Mezi důvody k odstavu, pramenící ze špatných informací o kojení, patří například tyhle: Obava ze závislosti dítěte na matce, přesvědčení že už kojení ve třech letech nepotřebuje, touha konečně začít zas s alkoholem, obava z nástupu do školky, přesvědčení že dokud se kojí nejde otěhotnět, obava o vlastní zdraví / zdraví dítěte, pochybnosti o psychice dítěte kojeného v pozdějším věku, léčení běžných nemocí (slučitelnost s kojením lze ověřit zde), potřeba odloučení během operace matky, …

Důvody které se dají řešit: Přílišná četnost kojení, bolest při kojení (doporučuju kontaktovat laktační poradkyni, bolest se má řešit), únava, nevyspalost kvůli nočnímu kojení, touha začít si víc užívat společenského života, obava se vzdálit od dítěte, …

Důvody které nám vytváří okolí: Blbé řeči a odsuzování, posměšky a strašení, že se budou ostatní děti dítěti smát, porovnávání nekojené generace s dnešními dětmi, mýty o „bílé vodě“, o kojení do puberty, o závislých dětech, …

Chce to značnou míru sebevědomí (nebo podpory od partnera) se tlaku okolí vzepřít, ale tyhle důvody by neměly mít za následek odstavení našeho dítěte. Nejsou to naše důvody – nenechte o vašem vztahu s dítětem rozhodovat ostatní lidi.

Důvodů může být samozřejmě mnohem víc – jaký je ten váš? Proč přesně chcete odstavit? Co vás k tomu vede?

Další otázky, které vám pomůžou si v tom udělat jasno: Vadí vám všechna kojení, nebo jen kojení v některých situacích? Proč zrovna v těchhle? Pokud kojení bolí, bolí pokaždé? Jak probíhá kojení v noci? Je to horší nebo lepší než přes den? A co navečer – při uspávání?

3. Mám správné informace?

V předešlém bodě jsem naznačila, že některé důvody k odstavu pramení ze špatných informací. Při pochybnostech je možné se obrátit na laktační poradkyni, pročíst dotazy na webu Mamily, nebo se obrátit přímo na mě:

Poznatky o kojení, které jsou málo známé:

• Objem mateřského mléka, které dítě za den vypije, se s rostoucím věkem moc nemění (cca 0,8 – 1l). A protože dítě potřebuje (tak jak roste) víc a víc živin, znamená to, že je mateřské mléko stále výživnější a výživnější. (Úplný opak toho, co se o mléce pro starší děti říká, že?)
• Nahrazování jednotlivých kojení příkrmy je převzaté z krmení umělým mlékem – toho by se muselo dávat víc a víc (až přes 2l), aby starší dítě zasytilo, takže je při něm vhodné přejít co nejdříve na běžné jídlo. Mateřské mléko se naproti tomu přizpůsobuje plynule dítěti, není vhodné ho příkrmy nahrazovat, ty mají být jen jeho doplněk.
• I dospělý člověk by vydržel žít na mateřském mléce – neexistuje tedy věk dítěte, ve kterém by mu mateřské mléko nestačilo.
• Dítě má kojení spojené s mámou, nevyžaduje proto kojení po tátovi, učitelce ve školce, babičce. Pokud to přesto zkusí, stačí jednou vysvětlit, pochopí to rychle.
• Pozvolné, láskyplné odstavení se podobá tanci – pár kroků dopředu, pár zpátky, některé stranou, ale jste v tom spolu a jednou ta písnička skončí. Není potřeba tlačit na pilu – je to naopak kontraproduktivní.
• I jedno dvě kojení za den je pro dítě velmi cenné – kmenové buňky odjinud získat nemůže. V souvislosti s tím je vhodnější nemluvit o výhodách kojení, ale spíše o rizicích nekojení. Příroda s kojením prostě počítala, umělé mléko v plánu nebylo.
• Když dojde k náhlému odstavu, zůstane v prsu hodně mléka a prsní tkáň je tím šokově změněná (teď hodně zjednodušuju). Často takové ženě zůstanou vytahaná prsa (jako když se drasticky zhubne). Naopak když se odstavuje pozvolna, prsní tkáň a kůže dekoltu má čas se do původního stavu dostat pomaloučku sama. Náhlé odstavení ničí prsa ;-)
• Řekneme-li o nějakém dítěti, že je kojené, neříkáme tím nic o četnosti takového kojení. To znamená, že může být kojené klidně 2x denně, 1x za dva dny nebo i jednou týdně. I o takových dětech říkáme, že jsou kojené. A takové kojení je v předškolním věku úplně běžné. Kojení tedy není překážkou pro školku ;-)

4. Nebalamutím se?

Už víte, proč chcete dítě odstavit. Ale není za tím ještě něco jiného? Není kojení jen symbolem něčeho, co nechcete? Nevztahujete ne/kojení k nějakému milníku, který s ním vlastně nesouvisí?

Nepapouškuje vaše hlava nějaká cizí přesvědčení (ať už z minulosti nebo současnosti)? Jste k sobě ultra upřímná?

Odstav jde vždycky snadněji, když je o něm máma 100% přesvědčená – dítě to z ní vycítí. Jakoukoliv pochybnost ale vycítí taky! Takže pokud se budete i jen trochu balamutit a něco si nakukávat, bude odstavování těžší (netvrdím, že nemožné).

5. Nestačilo by jen omezit kojení?

Kdyby se dítě kojilo jen jednou dvakrát denně, chtěla byste jej odstavit? Nebo by redukce kojení byla řešením?

Vadí vám všechna kojení stejně, nebo jsou situace, kdy vám vlastně vůbec nevadí? Je to ve dne/noci lepší?

Kolik kojení za den byste zvládla bez nepříjemných pocitů?

Stále chcete odstavit dítě úplně, nebo si už dokážete představit kojit dál, ale s nižší frekvencí?

Kdybyste měla čas se na každé kojení trochu psychicky připravit, pomohlo by to? (Kdybyste se domluvila s dítětem  „dobře, za chvilku nakojíme“, bylo by vám v tom líp?)

Kdybyste se domluvili na pevně daných časech kojení (např. ráno, před poledním spánkem, večer na uspání + při bolesti), ulevilo by vám to?

Pokud se vám povede zredukovat kojení jen na ta příjemná, je velká pravděpodobnost, že vydržíte kojit ještě hodně dlouho. Nemusí to být začátek konce.

6. Vím proč, mám v tom jasno, jdu do toho!

Pokud pro vás omezení kojení není cesta, doporučuju ještě přihlédnout ke zralosti dítěte na odstav.

Mezi signály, že dítě bude snadněji odstav snášet, patří: Usíná i jinak než kojením, zvládá být delší dobu bez mámy, při stresu nebo zranění nepotřebuje pokaždé nakojit, nemá problém s běžnou stravou – není nejedlík, rozumí tomu, co mu říkáte, dá se s ním domluvit na běžných věcech.

!!! Tyhle signály samozřejmě neznamenají, že je dobré takové dítě odstavit! To vůbec! Jen to s takovým dítětem bude mít maminka, která se pro odstav rozhodne, jednodušší, než kdyby je nevykazovalo. !!!

Čím více je pro dítě kojení nepostradatelné, tím více trpělivosti a času bude potřeba.

Odstavení prakticky

♥ Jako první se zkuste s dítětem domluvit – v předešlých bodech jste si ověřila, že je odstav to, co potřebujete, vychází to z vašeho hlubokého přesvědčení, že vaši situaci vyřeší.

Tak to dítěti řekněte  – upřímně a narovinu. Nemusíte mít strach, že by to dítě špatně neslo, když budete upřímná a stále milující, ocení to víc, než přetvářku nebo milosrdné lži. 

♥ Dále navyšte množství mazlicích chvilek přes den i v noci – kojení naplňuje dětem i potřebu kontaktu a nejde jim ho sebrat bez náhrady.

Ideální je, pokud se vám podaří ještě před odstavováním přidat ke kojení další rituály útěchy – hlazení po vláskách, po zádech, pusinkování ručičky, milá slovíčka, zpívání, …

♥ V průběhu odstavování (tzn. po dobu těch několika týdnů/měsíců) zkuste místo některých kojeních nabídnout tyto nové rituálky.

Je to i pro vás dobrá zpětná vazba, jak se na odstav dítě tváří – pokud se tomu vehementně brání, možná pro vás bude jednodušší si zrevidovat své důvody, než se urputně „držet plánu“. Možná vás to ale naopak ve vašem rozhodnutí utvrdí. Dejte na svůj pocit, nejděte přes svou hranici, ale ani si na sebe neklaďte přehnaná ultimáta.

♥ Pokud ještě nepraktikujete s dítětem „randíčka“ (tzn. pravidelný čas s dítětem jen o samotě, bez sourozenců, bez mobilu, v plném soustředění na dítě), je nejvyšší čas je zařadit. Tahle plná pozornost může být to, co se dítěti na kojení líbí nejvíc. Pokud ji bude mít i jindy, nemusí pro něj být kojení tak těžké oželet.

♥ Můžete zkusit dosavadní kojení oddálit – přislíbit třeba kojení až se vrátíte z koupelny, až se najíte, až uklidíte společně hračky. Opět u toho dobře uvidíte, jak to dítě nese. Před každým kojením můžete nabídnout vodu nebo svačinku – je možné, že dítě jídlo a pití uspokojí a kojení nebude třeba.

♥ I když je vaším cílem úplné odstavení, můžete jít cestou zkracování kojení a omezování počtu kojení. Omezte/zrušte jako první ta, která vám vadí nejvíc nebo ta, při kterých se dítě kojí „z nudy“.

Je možné, že časem zjistíte, že už vám kojení jako celek nevadí, že tahle nová frekvence a regulovaný způsob kojení vám vyhovují. Pak není určitě potřeba pokračovat v odstavování dál (jen proto, že to byl původní záměr).

Mnoho maminek v průběhu pozvolného odstavu přišlo na způsob, jak si kojení doma zařídit tak, aby pro ně bylo přijatelné a komfortní. Dejte opět na svůj pocit.

♥ Pokud už máte vytipované situace, při kterých dítě pokaždé vyžaduje kojení, můžete se na ně předem připravit – vzít si k ruce zajímavou knížku, oblíbené jídlo, navrhnout aktivitu, kterou dítě miluje, …

♥ Při uspávání bez kojení možná oceníte šátek/nosítko, i když už třeba nosíte minimálně. Jiné mámy doceňují gymnastický balon, hojdavak/hacku, houpací síť. Obrňte se trpělivostí, nehněvejte se na dítě, že v tuhle nejzásadnější část dne stále kojení vyžaduje. Vaše emoce jsou při uspávání klíčové.

♥ Když jste pro odstav rozhodnutá, nevyčítejte si to. Nebalamutíte se, víte, že to potřebujete, nemusíte se za to stydět/nenávidět. Výčitky svědomí by si dítě u vás „přečetlo“ raz dva a odstav by vám šel pak mnohem hůře. Jste skvělá máma, chcete přece kojení ukončit s láskou a respektem k dítěti i k sobě.

♥ I přes veškerou snahu je možné, že se odstavování bez pláče neobejde. Řiďte se opět svým pocitem. Určitě poznáte, jestli je to pláč, který jen tak neskončí a utěší ho jedině nakojení, nebo je to spíš takové plačtivé stěžování si na novou situaci.

V dětech odpírání kojení vyvolává emoce, které potřebují ventilovat. Pokud jim to umožníme v láskyplném prostředí, srovnají se s novou situací snadněji.

Je možné, že to bude psychicky těžké i pro vás. Například cítíte, že potřebujete zrušit noční kojení, protože vaše tělo vám dává jasně najevo, že je toho na něj po těch letech už moc. Ale vaše snaha o nekojení v noci se u dítěte nesetkala s pochopením (logicky ;-)) a vás to teď mrzí a není vám v tom dobře.
Pokud i přesto cítíte, že zrušit noční kojení potřebujete, nebojte se dát najevo dítěti i své emoce. Budete pro něj čitelnější, budete v tom spolu, spolu si poplakáte, odplavíte smutek a zůstane jen porozumění.
Děti mají silnou potřebu nám vyjít vstříc, takže pokud to pro ně bude jen trochu možné, vaši upřímnou prosbu vyslyší.

Co když nevím, jestli chci kojení ukončit?

Je možné, že po odstavu jako takovém netoužíte, uvědomujete si výhody kojení ve starším věku, ale přesto se necítíte na samoodstav a na kojení třeba do pěti šesti let (což není úplně běžný věk, ale také ne výjimečný).

Pokud vám teď kojení v něčem nevyhovuje, můžete se pokusit ho omezit podle předešlého textu.

V této nové situaci pak můžete setrvat dokud vám bude vyhovovat. Pak opět udělat revizi vlastních pocitů z kojení, revizi připravenosti dítěte na odstav a zařídit se podle toho.

Můžete takhle spolu dospět k tzv. regulovanému samoodstavu – situaci, při které je čas ukončení celého kojení ponechán na dítěti, ale způsob, jakým bude probíhat ovlivníte vy.

Pravděpodobně při něm dojde k odstavení dítěte dříve, než by došlo bez vašeho zásahu, ale je to po samoodstavu ta nejjemnější forma odstavení.

Málokteré mámě totiž vadí kojení v intervalu jednou za pár dní, což je typická frekvence na konci celého kojicího období.

Kojení pomáhá dítěti překlenout období, ve kterém mu jeho nezralá nervová soustava znemožňuje se vypořádat s mnohými situacemi samostatně. Pokud mu vedle kojení nabízíme i jiné jistoty a naši podporu, dospěje v určitý okamžik do stavu, kdy už kojení nebude potřebovat. A to je přesně ten moment, kdy můžeme mluvit o samoodstavení.

Při regulovaném samoodstavu jen upravujeme podmínky, za kterých je dítě kojeno.

Pokud vás zaujal samoodstav (nebo regulovaný samoodstav), doporučuju se přidat do podpůrných skupinek stejně naladěných maminek (na FB jsou to skupiny Kojím do samoodstavu, Podpora dlouhodobého kojení a Kojení :) )

Jak bude vypadat odstavení vašeho dítěte?

Konečné rozhodnutí je na vás – jen vy a vaše dítě do toho máte co mluvit ;-)

Ať už se rozhodnete jakkoliv, možná vás uklidní, že po letech kojení nezmizí mléko z prsou ihned. Laktace je udržována v menší míře i měsíce po ukončení kojení.

Je tedy možné se ke kojení vrátit, pokud zjistíte, že vám něčím nová situace nevyhovuje. Nespoléhejte se na to (čím kratší celková doba kojení je, tím to jde hůře), ale určitě si to nechte jako záložní plán – nebyla by to ničí prohra!

Pokud chcete pomoci s hledáním vaší individuální cesty k omezení kojení, pomůže vám s tím nový minikurz Komfortu při odstavování a kojení ♥

Přeju vám, ať si na kojení a jeho konec uchováte jen ty nejhezčí vzpomínky – přesně takové, jaké si tenhle zázrak přírody zaslouží ;-)

STAY COOL, ACT WARMLY!

(nehroť to, koj pokud můžeš)

P.S: První díl, druhý díl, třetí díl, pátý díl kojosereálu.