fbpx

Kojení 1. díl

Je to pár měsíců, co jsem přestala kojit. Po 4 letech a cca 4 měsících.

Né že bych tak dlouho kojila jedno dítě, taková borka nejsem, ale sešlo se to tak, že jsem neměla mezi dětmi pauzu. Kojila jsem v těhotenství a pak ještě půl roku oba najednou.

Teď pauzu mám. Ale za pár měsíců si dám pokračování, takže se dá říct, že kojení je v mém nynějším  životě stále přítomná věc. ;-)

Zažila jsem bezbolestné, bezpracné kojení staršího syna, které mě fyzicky vůbec neomezovalo. A zažila jsem i vydřené, vždycky problémové kojení mladšího syna, který se kojit správně nikdy nenaučil.

Kvůli staršímu jsem stravu nikdy nijak neupravovala, kdežto s mladším jsem si zažila protikvasinkovou dietu (spočívá především v naprostém vyloučení sacharidů).

Starší se běžně kojil 40-50 minut a já si u toho mohla číst nebo jen tak relaxovat. Kojení mladšího vyžadovalo minimálně dvě ruce a plnou soustředěnost, navíc se až do odstavení kojil pokaždé z obou prsou.

Vím, jaké to je, zažívat při kojení tu pravou mateřskou lásku, i jak vyčerpávající činnost to může být, když se nedaří.

A tak tu pro vás mám takový miniseriál článků o kojení

Dnes začneme letem světem. Snad si najde užitečné info maminka v očekávání, máma kojící půlroční dítě i zastánkyně dlouhodobého kojení.

Před začátkem kojení

Informace, informace, informace!

Často se setkávám s názorem, že když je kojení tak přirozená věc, není třeba se ho nějak speciálně učit. Bohužel to tak bývalo dříve, když byly holčičky od mala konfrontovány s kojícími ženami ve svém okolí a odkoukávaly to tak nějak přirozeně celé dětství a dospívaní.

V dnešní době je z kojení udělaná soukromá, až intimní záležitost mezi matkou a dítětem. Kojení na veřejnosti (tak aby bylo opravdu něco vidět) je stále vzácností. Tak kde jsme se to měly jako naučit?



S prvním synem jsem měla tak trochu kliku, že byl vynikající savec (a něco jako betonově tvrdé dvorce ho nerozházely), takže nám to šlo skvěle. Navíc jsem odjakživa hrozně návodů chtivá, takže jsem si komplet proštudovala tlusté desky o kojení, které na oddělení šestinedělí měli. (Bylo to fakt několik desítek stran - nechápu, kde na to šestinedělky mají vzít čas!)

Po zkušenostech s druhým synem ale už vím, že je třeba mít dostatek informací předem - hlavně jak vypadá správné a efektivní přisátí, jak si poradit s přílišným tokem mléka, nebo naopak s nedostatečným. Jaká pozice u kojení je ta nej (každému vyhovuje něco jiného, ale savčí pozice bývá nejdoporučovanější opravdovými odborníky).

Také doporučuju si zaplatit nějaký kvalitní kurz o kojení - často na ně zdravotní pojišťovny přispívají. (Za sebe můžu doporučit všechny kurzy od Aperio.)

A i když nechcete malovat čerta na zeď, rozhodně se v okolí porozhlédněte po kvalitní laktační poradkyni. Takové, se kterou si sednete i lidsky. Ať v momentě, kdy nastanou s kojením problémy, bez obav zvednete telefon a zavoláte jí. Nebo se alespoň domluvte se zkušenou kamarádkou - podpora je v počátcích to nejdůležitější. A ruku na srdce - jakkoliv může váš partner být milující a vstřícný, o kojení toho ví ještě méně, než vy ;-)

Tady si můžete přečíst příběh maminky, která se spolehla na to, že kojení je přirozená věc.

Začátky kojení

Ideální pro úspěšně nastartované kojení je přirozený porod bez medikamentace maminky. Brzký kontakt kůže na kůži a samopřisátí. Tzn. nechat novorozence doplazit se k prsu a přisát se.

Mnohem lepší než štelování zavinuté housenky k prsu zdravotní sestrou, je nechat to na dítěti. Pokud zkusíte savčí pozici, samo si může regulovat úhel, pod kterým uchopí bradavku a vůbec celé nastavení svého tělíčka.

Na mamince je jen zajistit mu maximum kontaktu s ní, aby mohlo dojít k maximu pokusů o kojení.



Rozhodně se vyprdněte na vážení před a po kojení! (Doufám, že mě nějaká porodnice nezažaluje za podněcování k revoltě :-D) Minimálně několik prvních dní to fakt nemá smysl (úbytek na váze je fyziologický!), akorát by vás to oba stresovalo a zdržovalo od toho důležitého - kojení.

Nenechte si vnutit láhev ani kloboučky na bradavky - ani jedno s lepším kojením nepomůže. Spíš se snažte být u kojení v klidu (což pro někoho může znamenat bez dohledu cizí osoby). Pokud budete mít pocit, že si dítě od vás opravdu nic nevezme, dokrmujte jinak než láhví (hadičkou, přes prst, lžičkou,...)

I když vám v porodnici budou říkat, ať kojíte max. pět minut v kuse, není k tomu nejmenší důvod, pokud vás kojení nebolí. Bradavky si musí na ten nový vjem zvyknout, ale každá je má jinak citlivé, a bohužel mnoho maminek kvůli této radě svým kojencům dobu kojení omezuje i později. (A pak se na kontrole u pediatra diví, jaktože jim dítě nepřibírá :-( )

Z úplně stejného soudku je rada o 2 - 3 hodinových intervalech mezi kojením. Důvody k tomu udávané jsou jiné, ale také překonané. Nejúspěšněji se kojí děti tzv. na požádání. To znamená, že dítě si SAMO určuje, KDY a JAK DLOUHO se bude kojit (Zahoďte hodinky a nezapisujte si nic do tabulek :-))

Článek Jak úspěšně rozjet kojení je dalším dílem tohoto miniseriálu.

Jak si kojení doma zpříjemnit

Kojením strávíte (v lepším případě) mnoho měsíců, takže je docela šikovné si místo, kde budete nejčastěji kojit, zútulnit a zařídit tak, aby se vám tam líbilo. Můžete zkusit různé speciální kojicí polštáře i normální polštářky, podložky pod nohy, deky pro případ chladu, ... jak je libo. Ale vždy byste se měla snažit, abyste seděla symetricky a nenamáhala přespříliš jednu stranu těla.

Já za ideál považuju, když se mi dítě povede k sobě naštelovat tak, že ho vlastně ani nemusím držet rukama - pak si můžu být jistá, že mě nebudou po pár minutách bolet. (A navíc jsou tím pádem volné pro otáčení stránek knížky :-p)

Z počátku mé kojicí historie jsem měla výčitky, že se plně na kojené miminko nesoustředím (jednu dobu jsem i hrála hry v mobilu). Ze všech stran se to na mě valilo: "Kojení není jen krmení mlékem, ale dítě krmíte i svou láskou. Dívejte se na něj a vizualizujte si lásku, proudící z vašeho nitra do něj." A podobně. Nevím, jestli autor/ka tohohle moudra někdy kojila déle než dvacet minut, ale zaručuju vám, že nejpozději po deseti minutách vám myšlenky stejně ulítnou jinam (vyzkoušeno). Rozhodně vás od takových afirmací neodrazuju, ale nevyčítejte si, že neudržíte pozornost na samé sluníčkové věci po celý čas kojení!

Radši kojení využijte k fyzickému i psychickému relaxu vás samých. Ať už to pro vás v tu chvíli znamená koukání do blba, čtení časopisu, rozhovor s jiným dospělákem, nebo zavření očí a jenom bytí.

Mimochodem spánek během kojení je to nejlepší, co můžete svému tělu dopřát, nejen v šestinedělí.



Jak na pohodové kojení v noci zmiňuju tady v tom článku. Doplním jen, že každé dítě vyžaduje něco jiného a i během měsíců se to může měnit, takže pokud se vám třeba kojení vleže zpočátku nedaří, zkoušejte to jednou za čas znovu, třeba dítko na vaše pohodlí časem přistoupí.

Speciální kapitolou je kojení za chůze - v šátku (nepředpokládám, že byste byla namakaná Rambožena a dítě u prsu zvládla držet jednou rukou ;-))

Kojit v šátku se dá ve vertikálním úvazu i v kolíbce - ta už se teď na dlouhodobější nošení nedoporučuje, ale pro čas kojení je stále skvělá. Často stačí úvaz jen trochu poupravit a můžete kojit bez převazování dítěte. Šťastnější maminky s výhodným tvarem a velikostí prsou dokonce úvaz ani nijak upravovat nemusí.

K tomu mě napadá, že jsem ještě nezmínila vhodné kojicí oblečení. Existuje několik (málo) značek oblečení:
Jožánek, Spokojenec, Victoria Grace, Rialto, Mammina, DuoeTi, My Tummy, Purpless, Happymum, NaSpaní.cz, Angel wings (těhotenské, kojící i nosící oblečení), kojící podprsenky bez kostic Page underwear.
Na Fleru např.: MilkPlus, BrundiBára, Zmatka 3v1, Madam Buč a další.

Pokud máte kliku, vystačíte si i s většími výstřihy v běžné konfekci. A i tam se dá narazit na zavinovací výstřihy, jen dá víc práce je najít.

První bojkot kojení

Pokud se vám podařilo nastartovat kojení bez problémů, možná vás za pár měsíců překvapí chování vašeho kojence - může nastat tzv. bojkot kojení.

Je to stav, při kterém se miminko zdánlivě odmítá kojit. Například se odklání hlavou pryč, kouše vás při kojení, odtahuje se od prsu (aniž by pustilo bradavku - au!), odtlačuje se rukama,... Dítě se snaží najít vhodnější pozici, nebo dát najevo, že mu takhle kojení nevyhovuje, ne že ho nechce. Je to pro mámu dost psychicky náročné, protože najednou neprobíhá kojení jako dříve - bez zjevné příčiny.

Důvody pro bojkot jsou různé, a pokud jste bezradné, nastal ten pravý čas na povolání vaší laktační poradkyně.

Co jsem u svých dětí vypozorovala já:

  • Kolem 4. měsíce se syn začal kojit o poznání kratší dobu - zdálo se nám to náhlé, ze dne na den, ale možná jsem to jen já zakryla svým setrvačným chováním.
  • Druhý syn v tom věku zas začal vyžadovat kojení měně často, a když jsem mu mléko nabídla jako vždy, když jsme někam šli, často odmítal.
  • Kolem půl roku byli oba moji kluci už opravdu velcí habáni, a tak bylo nutné upravit polohu při kojení - v té samé pozici jsem je musela držet jinak, aby se mohli správně přisát a u kojení se nevrtěli.
  • Když se tvorba mléka ustálila, neteklo ihned po přisátí k prsu, ale bylo třeba nějakého času sání "na prázdno", aby se mléko spustilo. Jeden syn to nesl docela lehce - jen jsem mu říkala, ať je trpělivý, že brzy poteče. Druhý syn u toho projevoval typické znaky bojkotu - trpělivý být nedokázal. Takže jsem tomu musela pomoct stiskáváním prsu co nejblíže k hrudnímu koši. (A tak jsem bohužel kojila až do odstavení.)
  • I přílišný tok mléka může být důvodem odtahování se dítěte. Je to ale spíš typické pro prvotní problémy čerstvě nalitých prsou. (Pak se doporučuje savčí poloha nebo odstříkat trochu mléka před kojením.)
  • Všeobecně pokud nastal problém s kojením, zkusili jsme změnit polohu, ideálně do savčí pozice, ve které si dítě samo může vše zregulovat.

S bojkotem může souviset i zavádění příkrmů.

Kojení během zavádění příkrmů

Už ze slova příkrm je zřejmé, že je to něco navíc. Navíc ke kojení/krmení z láhve. Nesnažte se tudíž hned vynechávat kojení jen proto, že dítěti dáte pár lžiček rozmixované zeleniny ;-)

Tyhle první pokusy slouží k tomu, aby si dítě zvyklo na jinou chuť, konzistenci a strukturu stravy, aby si jeho zažívání na to zvyklo. Není účelem příkrmů dítě zasytit! Kojte stále stejně, jak si dítě žádá.

Až se zavedením masa a jiných bílkovin do stravy se může počet kojení snížit. Je dobré s tím počítat a nebát se toho, že dítě bude hladovět.

Více se o kojení v době zavádění příkrmů rozepíšu v 3. dílu tohoto miniseriálu.

Kojení kolem prvních narozenin

Není nejmenší důvod s kojením kolem roka dítěte přestávat.

Pravděpodobně tou dobou už budete mít zavedenou velkou škálu nových potravin (a další nové můžete začít zkoušet). Trávicí a imunitní systém dítěte se ale stále vyvíjí, takže vaše mléko pořád potřebuje.

Spíše než na snižování počtu kojení se soustřeďte na změnu textury jídla - přidávejte víc kousků, pokud nejedete v BLW, je nejvyšší čas zkusit podávat nějaké jídlo do ruky. Můžete už i dítěti předat lžičku, ať se nakrmí samo. (Nám se to u druhorozeného v roce povedlo a od té doby se krmí jen sám.)

Kojení postupně přenechává svou výživovou roli běžnému jídlu, ale jeho další funkce (jako útěcha, uspávání, pitný režim, lék na bolest, ...) naopak sílí.



Pokud v této době nastane další bojkot, nezaměňujte ho s přirozeným odstavením! Často toho maminky využijí a dítě odstaví se slovy "Už to přestal chtít.". Jedná se opravdu jen o bojkot (popř. o dočasně sníženou potřebu kojení). O samoodstavu se dá mluvit až po 18 - 24 měsících věku.

Možná bude nutné opět změnit způsob a styl kojení (některé děti enormně baví se kojit v krkolomných pozicích), ale počítejte s tím, že kojit se bude dítě chtít ještě nějaký ten čas ;-)

Kojení batolete

O přirozeném (i postupném) odstavení bude 4. díl tohoto miniseriálu. Jen cítím potřebu k tomu hned teď zmínit, že od dvou tří let dítěte je dobré si zrevidovat, jestli se vy sama při kojení cítíte v pohodě. Jestli už nekojíte jen z obavy, jak by odstavení probíhalo.



V tomhle věku se vyskytují dva extrémy - jeden je, že máma kojí navzdory svým potřebám a pocitům - vše podřídí dítěti (třeba z touhy po samoodstavu dítěte). Pamatujete ale na správné pořadí členů rodiny? (viz. 5. mýtus v tomto článku)

A druhý extrém je, že se jednoho dne máma rozhodne (ať už pod vlivem okolí, nebo jí dojde trpělivost), a dítě náhle odstaví (s myšlenkou "už to stejně nepotřebuje").

Ani jedna varianta není ta pravá - není třeba z kojení dělat novodobý mučicí nástroj matek (mělo by to stále být to předávání lásky, že? ;-)) A ani se nelze tvářit, že to pro dítě nic neznamená. Znamená, a moc! Jinak by to už nechtělo ;-) Dejte mu dostatek času novou situaci zpracovat a nečekejte, že to vezme s klidnou hlavou ;-)

 

V 5. dílu seriálu se zmiňuju o specifičnosti tandemového kojení a kojení v těhotenství.

No, na to že tohle měl být jen takový krátký seznamovací článek na téma kojení, nějak se mi namnožil. :-D Tak díky za dočtení a můžete plynule pokračovat dalším dílem. ;-)

STAY COOL, ACT WARMLY!

(Buďte v pohodě a kojte! ;-))

 

"Jsem hrdá žena svého muže, architektka a především zažraná máma tří prťavých gentlemanů.
Ukazuju moderním mámám a tátům jak zůstat cool a zároveň věnovat svým dětem hřejivou náruč kontaktního rodičovství."
Vyhmátla jsem pointy alternativních směrů výchovy a srozumitelně je předávám rodičům >>

Jukněte na moje story o výchově našich dětí >>
Komentáře
  1. Bětka napsal:

    Krásný článek, vnáší naději do situací, kdy člověk má chuť to zabalit a dát flašku. Je z něj cítit velká podpora, které se člověku často nedostane ani v porodnici, od laktační poradkyně nebo doktorky. Jen tak dál, Lucie, děláš to skvěle!!!

    • Lucie Machutová napsal:

      Děkuju moc!
      Ta úleva, že je článek vnímán přesně tak, jak byl zamýšlen!…

  2. Luci, moc hezky napsané. Sama jsem zažila kojení obou dětí ( ne teda zároveň) a pokaždé to bylo jiné. Měla jsem obavy, že když se mi to se synem nedařilo a kojila jsem ho plně jen 3 měsíce a do 5 měsíců jen tak silou vůle, že s dalším dítětem to bude stejné. Naštěstí to s dcerou bylo úplně jiné a skvělé. Byla klidná, trpělivá a nevzdala to když mi z jednoho prsa neteklo zrovna takovým proudem jako z toho druhého, které jsem mívala plnější. Nakonec jsem ji kojila až skoro do jejích dvou let (ráno). A jsem za to ráda! Škoda, že tvé články a web nebyl už v roce 2009. Určitě by mi to moc pomohlo. Dnešní maminky se mají! Jestli si pořídím třetí mimčo :-D, budu tvůj web opakovaně projíždět od vrchu dolů a dodávat si tím sílu – kdyby třeba to kojení náhodou nebylo podle mých a miminkových představ! :-)

    • Lucie Machutová napsal:

      Děkuju Zuzi! ❤️
      Ne nadarmo se říká, že kojení je v režii dítěte… Některé děti s ním prostě problémy mají. A pak ta podpora mamince je fakt klíčová.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů