Když se respektující výchova zvrtne

Jak poznám že moje výchova není Ok?

A jak se vlastně může zvrtnout?

Chci být respektující rodič – to nestačí?

Respektující výchova se může zvrtnout raz dva i když je náš záměr čistý:

• Buď nám respekt moc nejde (nebo střídavě jde a nejde) a sklouzává nám do staré známé autoritativní výchovy (vylézají na nás staré vzorce komunikace které jsme si doma zapisovali do podvědomí celé dětství).
• Anebo se zuby nehty od těch starých vzorců držíme co nejdál a náš přístup nám (často nepozorovaně)  sklouzne do volné výchovy.
• Speciální případ jsou pak rodiče, kteří střídají všechny tři polohy:  autoritativní–respektující–volná výchova.  Ti v tom dětem dělají guláš největší, ale naštěstí takových lidí moc není (míváme sklon k jednomu z extrémů).

Druhá varianta se zdá méně problematická, ale je to jen zdání! A dokonce bych řekla, že v dnešní době je tenhle problém ještě rozšířenější.

Generuje totiž nechvalně známé „rozmazlené děti“, které pijou krev kde komu.

Na sklouznutí do volné výchovy se tedy dnes podíváme:

Co dělat, když se respektující výchova zvrtne do volné

 Než si povíme co s tím, bylo by asi fajn si říct, jak takové “zvrtnutí” vypadá:

•  Dítě postupně přebírá velení v celé rodině,
•  rodič (nejčastěji maminka) nedokáže dítě “ukorigovat”,
• dítě rodičům, sourozenci nebo jiným osobám či samo sobě ubližuje,
•  jsou situace, ve kterých jsou rodiče naprosto bezradní, a opakují se (téměř) denně,
•  dítě neakceptuje žádný zákaz, žádné odmítnutí, žádné odepření přání,
•  rodič má pocit, že reakce dítěte ovlivňuje co spolu budou nebo nebudou dělat,
•  dítě má problémy mezi vrstevníky – nechtějí si s ním hrát, bojí se ho, vyhýbají se mu,
•  rodič/e získají pocit, že dítěti musí splnit vše o co požádá, jinak bude ohromná scéna,
•  den je řízený tím, co chce dítě, rodič nemá šanci prosadit svůj návrh,
•  dítě rozkazuje mámě/tátovi, snaží se řídit cokoliv, co dělají nebo říkají,
• atd.

Projevů může být samozřejmě i víc. 
Zároveň to, že se vás nějaký bod týká, neznamená automaticky, že vaše výchova sklouzla do volné. Mnoho projevů souvisí s nezralým mozkem batolat.

Jen je dobré zpozornit a rozhodně číst dál.

Pokud se vás doma týká více bodů (nebo z jednoho šílíte denně) ještě není nic ztraceno ;-)

Nahodit volnou výchovu zpátky do respektující jde – a někdy poměrně snadno.

Vsuvka: Kdo je obeznámen s konceptem Nevýchovy ví, že se v ní volné výchově taky říká “nadšencování”.
Rodič-nadšenec vidí dítě jako sobě nadřazeného člověka, dokonalého, kterého nelze omezovat, je potřeba mu ve všem vyhovět a ustoupit. 
Mnoho rozhodnutí je ponecháno na dítěti a rodič funguje převážně jako zajišťovatel bezpečí a komfortu, rozhodně ne jako někdo, kdo dítě usměrňuje nebo dokonce vychovává.

Předpokládejme ale, že vaším záměrem ve výchově bylo a je být respektujícím rodičem – respektovat potřeby dítěte a zároveň být dítětem respektován/a.

Máte tedy výhodu oproti rodičům-našencům:  cíl jste zvolili správný, jen jeho realizace se cestou zvrtla.

Proto může být cesta zpět do vod plně respektující výchovy rychlá. 

Ale bohužel taky nemusí, protože nejdůležitější předpoklad pro nesklouznutí do volné výchovy je:

Vaše sebevědomí

Pokud vám něco v hlavě našeptává, že vaše dítě je důležitější než vy, že jeho přání a potřeby jsou za všech okolností přednější než vaše, máte zaděláno na problém ve výchově svého dítěte.

Pokud si sami sobě nedovolíte dát se na první místo, nebude vás tak vnímat ani dítě a vedoucí roli ve vaší rodině opravdu může převzít.

A co si budeme povídat – zapracovat na svém sebevědomí není jen tak!

Proto ten přecvak z volné do respektující výchovy není snadný a rychlý pro všechny rodiče.

Jak se tady dostat zpátky k respektující výchově?

Klíč je v našich reakcí na dětské chování.  

Předpokládejme, že jste na tom se sebevědomím dobře (nebo na něm pracujete).

Takže když dítě udělá některou z věcí popsaných na začátku článku, uvědomte si, že to jak teď bude situace dál pokračovat, máte ve svých rukách.

Připomeňte si, že nemusíte snášet chování, které je vám nepříjemné, nebo vám dokonce ubližuje!

I vy máte právo na to být respektováni!

Potřebujete tedy dítěti nastavit hranici v dané situaci – jasně, jednoznačně, pevně a s láskou. (Nechceme, aby to sklouzlo na druhou stranu do autoritativního přístupu.)

Jak konkrétně to provést, tě naučím na praktických workshopech.

Už teď se do nich můžeš hlásit: 

(Chceš slevu 45 %? Napiš si o ni na můj mail zazrana.mama@luciemachutova.cz)

Hranice jsou totiž klíčová část respektu v rodině, bez nich to nepůjde.

Neochuďte se o možnost zažít pocit “rozumím svému dítěti a zvládnu s ním jakoukoliv prekérku” ;-)

STAY COOL, ACT WARMLY!

(buď v pohodě, buď respektován/a)