Jak na příkrmy s respektem

Čekají vás s vaším prckem první příkrmy a máte kolem nich spoustu otázek? Tenhle článek vám udělá jasno v různých možnostech, jak dítě s běžným jídlem seznamovat.

Porovnáme si jednotlivé přístupy jako BLW, montessori, klasické krmení i jejich kombinaci.

Pojďme se podívat, jak na příkrmy s respektem:

Klasické krmení lžičkou

Představte si následující výjev: Dítě pevně připoutané v nějaké vysoké židličce a máma nebo táta ho lžičkou krmí nějakým dohladka rozmixovaným jídlem – takhle asi známe příkrmy všichni.

Teď se na to podíváme ale podrobněji a srovnáme to s ostatními možnostmi.

Výhody:

• Nikoho nešokujete – tohle znají generace našich babiček a maminek. Rozhodně vám to schválí a rádi se zapojí.
• Máte pod kontrolou přesné množství snědené potraviny (hodí se pro nekojené děti – proč vysvětluju v předešlém článku).
• Může vznikat méně nepořádku než při jiných přístupech (ale bacha na rychlé batolecí ručičky!).
• Rozmixovat se dá všechno, takže žádné velké přemýšlení nad přípravou jídla.

Nevýhody:

• Dítě nepoznává různé textury jídla, takže může být později problém přechod na větší kousky.
• Snadněji sklouzneme k nátlaku a nerespektujícím formám krmení.
• Dítě se neučí od začátku příkrmů žvýkat a ovládat jazyk různými způsoby (a přitom kousání a žvýkání je základ pro kvalitní výslovnost v pozdějším věku).
• Velmi často zájem dítěte o samostatné krmení lžičkou utneme, protože víme, že my dítě dokážeme nakrmit čistěji a rychleji, než by to zvládlo samo.
• Dítě se neučí rozpoznávat pocity plnosti, nemá jezení pod kontrolou.
• Vyžaduje čas na přípravu separé jídla pro dítě a na jeho nakrmení.
• Často sklouzneme k odsouvání jídla mámy (nejprve dítě nakrmit, pak na nočník, pak uspat…)

Jak na klasické příkrmy s respektem?

Jídlo na lžičce nabízejte – do úst ho dítěti nevkládejte. Ideálně pokud dá dítko najevo, že má o jídlo zájem (např. otevře pusinku), pak lžičku přibližte k jeho ústům a nechte ho, ať jídlo ze lžičky sní samo.

Když bude dítě co nejaktivnější, když ho necháme řídit tempo krmení i množství snědeného jídla, můžeme eliminovat některé nevýhody tohoto přístupu.

Při prvním zájmu o samostatné krmení se – např. sahání na lžičku, kterou ho krmíme – mu to umožněte. Ano, bude z toho bordel. Ano, bude to trvat dlouho. Ano, pravděpodobně toho moc nesní. Ale je to důležitá dovednost a pokud tuhle chvíli nepropásneme, za pár týdnů nebo měsíců bude možná naše dítě schopné se krmit lžičkou samo.
To samé platí pro vidličku a později i nůž.

Moje shrnutí

Klasika kterou známe všichni. Jestli vám bude vyhovovat, si vyhodnoťte sami ;-) Vždycky máte možnost přejít ke kombinaci přístupů – viz konec článku.

Úskalí:

Vídali (a zažili) jsme tolik nerespektujících forem krmení lžičkou, že pro někoho může být obtížné je neopakovat a zůstat při příkrmech respektující.
(Až příliš často naše generace byla do jídla nucena – doma nebo ve školkách, školách. Tím se z jídla pro nás stává velké téma a kolem příkrmů našeho dítěte míváme velké emoce.)
Pokud je to i váš případ (a máte sklony dítě do jídla nutit), zvažte, jestli by vám úplně jiná forma přístupu nešla snadněji.

BLW

(vysvětlení zkratky viz TAHÁK (nejen pro) ZAŽRANÉ MÁMY)

Označujeme tak příkrmy podávané ve formě „do ruky“ dítěte. Tedy nemixujeme vše na kaši, ani nepodáváme v láhvi, ani nekrmíme my lžičkou.
Ale dítě samo bere jídlo (dostatečně měkké a vhodného tvaru) do ruky a samo si ho vkládá do úst.

Výhody:

• Dítě se učí zacházet s předměty, urychluje se jeho koordinace oko-ruka-ústa.
• Prevence nechutenství, nejedlíkovství, přejídání i poruch příjmu potravy.
• Rozvoj přirozeného zájmu o jídlo.
• Bezpečnost – dítě má jídlo samo pod kontrolou, co nezvládne zpracovat, vyplivne. Rychlejší vývoj orálních schopností.
• Vizuální (i chuťová) pestrost stravy – dítě později nemá obavu zkusit nové jídlo. Jeho smysly jsou plně stimulovány strukturou, barvou i vůní jídla.
• Individuální tempo a množství jídla – dítě se učí vnímat své potřeby, svůj pocit plnosti.
• Rodič má čas se najíst, dítě se obslouží samo.
• Možnost společného stolování – každý jí ze svého talíře podobné jídlo ve stejnou dobu.

Nevýhody:

• Nepořádek – prostě bude! Pokud nepočkáme se samostatným krmením se dítěte do jeho školního věku, stejně tohle „bordelové“ období u jídla jednou nastane. Proč si to neodbýt teď, když je dítě ještě maličké (a nás to nebude tolik vytáčet ;-) ?
• Některé děti toho touto metodou méně sní – což je problém pouze u nekojených dětí.
• Je potřeba dodržet několik pravidel, jak dítěti jídlo nabízet (aby to bylo bezpečné) – pro někoho zdroj stresu. Rozhodně není možné dát dítěti cokoliv a jít si po svých.

Jak takové krmení se může vypadat, mkněte tady ve videogalerii.
Nebo na fotkách tady v článku.

Co dítěti vařit (a zbytečně neplýtvat jídlem) se inspirujte na tomhle webu, u Mámy v kuchyni nebo v Little Gourmet’s Diary.

Moje shrnutí

Vhodné pro rodiče, kteří si chtějí příkrmy usnadnit na maximum a nechtějí jimi ztrácet čas.
Pokud jim navrch špinavé dítě nebo byt nečiní vrásky, jen lépe (oboje bude).
Skvělé pro senzorické děti a velké jedlíky (i velké nejedlíky) – napravuje vztah k jídlu.

Úskalí:

Je dobré se seznámit s rozdílem mezi dávením a dušením.
Dávení je OK a u BLW poměrně časté (aspoň v počátcích).
Dušení hrozí u všech způsobů přikrmování a je nebezpečné. Proto je potřeba řešit velikost, tvar a strukturu nabízeného jídla (viz pravidla bezpečnosti zde).

Příkrmy ve stylu montessori

Maria Montessori zastávala heslo „pomoz mi, abych to dokázal sám„. A příkrmy v duchu montessori se přesně tímto řídí.

Dítě se krmí samo, postupně si i jídlo připravuje samo, prostírá stůl, nandavá jídlo a přidává si. A když udělá u jídla nepořádek, podílí se na jeho úklidu.

Výhody:

• Dítě se učí zacházet s příborem velmi brzy, urychluje se jeho koordinace oko-ruka-ústa.
• Spousta zajímavých doprovodných aktivit kolem jídla, které můžou zaujmout i dítě-nejedlíka a udělat mu z něj zábavu.
• Individuální tempo a množství jídla – předkládají se miniaturní porce a dítě si opakovaně přidává dle zájmu. Tím se učí vnímat své potřeby, svůj pocit plnosti.
• Velmi brzká připravenost na společné stolování v kolektivu – dítě se komplet obslouží samo už od cca roka.
• Efektivní rozvoj potenciálu dítěte (platí pro celý montessori přístup).

Nevýhody:

• Vyžaduje přípravu domácnosti (nábytek, speciální nádobí) i přípravu rodičů – ideálně si předem vyřešit své triggery kolem jídla.
• Časově náročné – u jídla musíme dítěti asistovat, sledovat ho a činnost upravovat.
• Některé děti touto metodou méně sní (zaujmou je jen ty doprovodné činnosti, ne samotné jídlo). Což je problém pouze u nekojených dětí.
• Je potřeba (hlavně v počátku) stanovit kolem jídla jasný řád a ten dodržovat. Může být zdroj stresu pro „neřádové“ rodiče.

Pořád nevíte, jak si příkrmy ve stylu montessori představit? Mrkněte na tenhle super webinář zdarma (jen pasáže o kojení berte z rezervou, navíc pro kojení batolete jsou spíš nepoužitelné). Na webináři zazní i tipy na konkrétní nábytek, nádobí i vysvětlení filozofie tohoto přístupu.

Moje shrnutí

Vhodné pro rodiče, kteří už v montessori jedou nebo by chtěli (tedy počítají s úpravami bytu, s nábytkem i pomůckami).
Na začátku stojí spoustu času, příprav, trpělivosti, korekcí chování dítěte a sledování, co jak potřebovalo.
Vynahradí to ale pozdější samostatnost, obratnost při jídle (i následném úklidu) – a to už v (nižším) batolecím věku, tedy o dost dříve než je běžné.

Úskalí:

Pozor na přílišný řád v kojení – mohl by vést potížím s laktací a bojkotům kojení.
Pokud naše batole / předškolní dítko už dávno umí samo jíst, neznamená to, že to vždycky bude chtít dělat! (A to platí o jakékoliv samoobsluze.)
Touha být obsluhován/a je v určitých obdobích normální, pochopitelná a v pořádku (velké změny, narození sourozence, nástup do MŠ, delší odluka od rodiče…) Navíc je to i pro některé lidi jazyk lásky (viz TAHÁK (nejen pro) ZAŽRANÉ MÁMY)
To že dítě něco umí, neznamená, že to dělat samo musí!

Kombinace všeho předešlého

(aneb naše volba s mladšími syny)

Nejstaršího jsme krmili klasicky lžičkou, s plným respektem k jeho chuti/hladu/náladě.

Jedl skvěle a kojen byl i v batolecím věku, takže žádný tlak na množství jídla nebyl.

Vodu dostával vždycky v normálním hrnku nebo skleničce (po vzoru montessori) a měl období, kdy si rád jídlo připravoval ke svému malému stolečku.

Prostřední syn občas dostal po vzoru BLW jídlo do ruky, ale začínali jsme klasicky lžičkou. Vzal mi ji dost rychle a od roka se už krmil (jakkoliv) sám.

Je doteď nejlepší jedlík z rodiny a kojený byl po celý batolecí věk, takže o jeho prospívání nebyly nejmenší pochyby.

Nejmladší zažil od prvních příkrmů BLW metodu – jedl všude a všechno. Jídlo si vždycky vychutnával všemi smysly.

Když jsem pro něj ale připravila něco tekutějšího (polévku, jogurt, pyré), krmila jsem ho jako jeho bratry lžičkou.
Brzy ale chtěl lžičku převzít, takže jsme jeden čas krmili dvěma lžičkami – jednu měl on a jednu já.

V batolecím věku se někdy ode mě rád nechal nakrmit (a užíval si to), ale jinak se už od těch 6 měsíců krmil sám.

Kojil se i po skončení batolecího věku a vždy dobře jedl, takže jsme se nemuseli množstvím snědeného jídla vůbec zabývat.

Mixované jídlo jsem využívala i u něj, ale využívala jsem ho jen jako součást jeho jídelníčku (např. masové pyré jako náhrada paštiky na jeho kousky pečiva).

Protože jsem si příkrmy na potřetí chtěla co nejvíc usnadnit, vařila jsem nám stejné jídlo, jen jsem svou porci víc dokořenila a osolila. A jeho porci jsem víc nakrájela.
Vedlo to k přirozenému ozdravení i mého jídelníčku ;-)

Výhody:

• Zařídíte si příkrmy podle svých potřeb i potřeb dítěte.
• Nebudete se svazovat pravidly jednoho pojetí (můžete přístupy měnit a střídat).

Nevýhody:

• Snad jen že děti s vysokou potřebou řádu můžou být v batolecím věku zmatené, co jak mají jíst.
  Ale když se vám podaří vytvořit si vlastní pravidla, co kdy a čím jíst, naučí se je taky.

Moje shrnutí

Suma sumárum není tolik podstatné, jakou formu vaše příkrmy budou mít.

Podstatné je, jaký vztah k jídlu tím svému dítěti vštípíte.

Takže ať zvolíte cokoliv, přidejte pořádnou dávku respektu ;-)

STAY COOL, ACT WARMLY!

(buď v klidu, do jídla nenuť)