Dvouleté, tříleté ale už i roční děti procházejí obdobím vzdoru. Se říká. Ale je tomu vždycky tak?

Dvouleté, tříleté ale už i roční děti procházejí obdobím vzdoru. Se říká. Ale je tomu vždycky tak?
Jako rozmazlené označí lidé kdejaké dítě, které se chová jinak, než by si představovali (uplakané miminko, batole procházející separační úzkostí, dítě kterému se narodil sourozenec a ono se chová hůř než dřív, dítě v negativních emocí, dítě které má všechno, na co si vzpomene, a přesto zlobí… ) – myslíte si to taky?
Tohle známe všichni – dítě se válí na zemi v obchodě a rodič nad ním bezradně stojí. Nebo se s ním vztekle hádá a dítě vříská víc a víc. Nejde to nějak líp?
Nechcete ve své výchově používat žádné fyzické tresty, ale nevíte, jak jinak dát dítěti jasně najevo, že tohle nemůže dělat? Tohle je článek přímo pro vás ;-)
Můj osobní názor na jednotlivé principy kontaktního rodičovství.
Co vnímám jako zásadní a co tak trochu šulím?