Co podle vás brání maminkám být kontaktními? Je kontaktní rodičovství jenom pro někoho?
Nejprve si ujasněme, co si pod kontaktním rodičovstvím představovat
Řadím do něj především:
- Společný spánek,
- kojení,
- bonding (těsný kontakt ihned po porodu),
- nošení (v šátku, nosítku popř. v náručí),
- a častý kontakt s dítětem.
Které situace tedy kontaktní rodičovství znemožňují nebo komplikují?
KOUŘENÍ
Velmi problematická je situace, kdy maminka kouří. Je to totiž rizikový faktor pro společné spaní (zvyšuje pravděpodobnost syndromu náhlého úmrtí kojence).
Nošení, bonding a častý kontakt s dítětem v oblečení načichlém kouřem je problém kvůli pasivnímu příjmu nikotinu a dehtu dítětem.
Částečně se dá omezit větráním místnosti, nekouřením v přítomnosti dítěte, častým mytím vlasů maminky, měněním oblečení a vysáváním nábytku. Bohužel domácnosti kuřáků bývají načichlé úplně celé, takže se pasivnímu kouření nevyhnete nikdy.

Naopak kojení dokáže částečně mírnit dopady kouření na zdraví dítěte. Ovšem i tak je doporučeno kouření omezit na minimum co to jde, protože nikotin přechází do mateřského mléka a nadměrně zatěžuje ledviny dítěte.
Každopádně pokud dítě žije v domácnosti s kuřákem, kojení je stále lepší volba než umělá výživa.
UŽÍVÁNÍ DROG
Společné spaní a kojení je při užívání drog zcela vyloučené.
Častý kontakt s dítětem a bonding je možný, ale jen pod dohledem další osoby. Miminka s vrozeným abstinenčním syndromem fyzický kontakt potřebují pro zmírnění jeho dopadů.
Nošení dětí pod vlivem drog je velmi nebezpečné. Drogy jsou překážkou pro jakékoliv rodičovství.
UŽÍVÁNÍ LÉKŮ, TLUMÍCÍCH POZORNOST
Společné spaní je při užívání těchto léků vyloučené, hrozí riziko zalehnutí dítěte.

U kojení je potřeba rozlišovat jakou účinnou látku léky obsahují. Zde si je můžete ověřit.
Nošení dětí je rizikové, nedoporučuji ho pod vlivem tlumících léků.
Častý kontakt s miminkem je možný bez omezení.
Bonding je vhodný pod dohledem jiné osoby (pozor, velmi často jsou tyto léky podávány i u běžného porodu, snažte se jim proto u něj vyhnout).
PSYCHICKÉ ONEMOCNENÍ MATKY
U společného spaní jde o rizikový faktor – je potřeba zvážit individuálně.
Kojení je u některých léčiv možné, u jiných je kontraindikováno. Je vhodné situaci řešit s lékaři (už před otěhotněním) a léčbu kojení přizpůsobit.
Bonding a častý kontakt je velmi prospěšný i pro zdraví matky. Dle druhu onemocnění je vhodný dohled druhé osoby.
Nošení dětí v šátku nebo nosítku je opět velmi individuální – u onemocněních která jsou pod kontrolou je možné, u maminek kterým hrozí ataky/záchvaty je nevhodné.
ALKOHOL
Ať už jde o alkoholismus nebo „jen“ opilost z občasného požití alkoholu, je to velký problém pro společné spaní (opět se zvyšuje riziko SIDS).
Pod vlivem alkoholu je nevhodné i nošení dětí (hlavně kvůli riziku pádu).
Bonding je možný pod dohledem, v případě vrozeného abstinenčního syndromu novorozence je i velmi vhodný.

Kojení je během požívání alkoholu možné.
Do mateřského mléka přechází téměř stejné množství alkoholu jako má matka v krvi. Ale vzhledem k tomu, že množství alkoholu v krvi se pohybuje maximálně v jednotkách promile, obsahuje pak i mateřské mléko maximálně jednoty promile alkoholu.
(Pro představu – dětské kapky proti kašli obsahují po zředění doporučeným množství tekutiny desítky promile alkoholu. Před zředěním je to i kolem 30 % alkoholu.) Do krve se tedy dítěti po nakojení dostane nezměřitelné množství alkoholu.
Větším problémem ale je, že alkoholička není většinou schopna se o dítě postarat celkově.
!!! Pro alkohol v těhotenství toto neplatí – v krvi plodu koluje stejné nebo i vyšší množství alkoholu než matce – jejich krevní oběhy jsou propojené a plod alkohol odbourává pomaleji. Vliv alkoholu na vývoj nenarozeného dítěte je horší i než vliv některých druhů drog. !!!
CELODENNÍ ODLOUČENÍ MATKY
Bonding, společné spaní a nošení není problém, ale častý kontakt při odloučení prostě není a kojení musí být částečně nahrazeno podáváním odsátého mléka.
Zdánlivé překážky kontaktnímu rodičovství
Pokud novorozené dítě odmítá kontakt s maminkou, je třeba vždy zbystřit – může to být důsledek traumatu v těhotenství nebo při porodu, symptom postižení, anebo třeba příznak KISS syndromu.
Starší kojenci mohou odmítat kontakt v důsledku naučeného spánku o samotě – pokud byli odkládáni ihned po usnutí do postýlky, může pro ně být intenzivní kontakt s mámou nezvyklý až nepříjemný. Opět se dá citlivým zacházením a trpělivostí zvrátit. I v dlouhodobém horizontu je totiž fyzický kontakt pro dítě velmi prospěšný a potřebný.
Pokud je to maminka, které vadí kontakt s miminkem, je možnost s tím pracovat – projít terapií, která odhalí, zda ta averze k dotyku pramení z nějakého negativního zážitku v minulosti, nebo jestli to třeba není jen důsledek předsudků a způsobu výchovy jí samotné.
V případech kdy mámě kontakt někdy vadí a jindy nevadí, je potřeba se zaměřit na naplnění jejích vlastních základních potřeb a umožnit jí mít chvíli pro sebe. Ideálně každý den.
Protože frustrace z nenaplnění vlastních potřeb zvyšuje pravděpodobnost, že bude intenzivní kontakt s dítětem vnímat jako nevítaný a obtěžující.

Každý člověk má potřebu kontaktu trochu jinou, takže je dobré hledat vlastní cestu, neřídit se dogmaticky jedním návodem.
(Někomu třeba vyhovuje společné spaní, které nasytí jeho děti kontaktem, takže jsou přes den samostatnější. Jiní dají přednost samostatnému spánku a kontakt dětem dosycují přes den nošením, mazlením, kojením a různými kontaktními hrami.)
Pokud byste s tím potřebovali pomoct, jsem vám k dispozici na konzultacích pro rodiče.
Náročné dítě? Kontaktní rodičovství zaručeno!

Jsou situace, kdy je naopak kontaktní rodičovství téměř nutností – například když se vám narodí tzv. náročňátko. Jsou totiž kapitolou samy pro sebe. Kontakt vyžadují nonstop, takže jsou naprosto neodložitelná. Péče o náročné dítě je velmi psychicky i fyzicky náročná, určitě doporučuju se spojit s rodiči, kteří zažívají to samé.
Více se o náročných dětech dozvíte na webu Elišky nebo Zuzany.

Proti mnohým očekávání není žádnou překážkou kontaktnímu rodičovství: chudoba, nízký věk rodičů, malý byt, nedonošenost dítěte nebo jeho hypertonoie.
Naopak jsou to situace, kdy kontaktní rodičovství velmi pomáhá – rodiče ušetří za láhve, dudlíky, odsávačky, ohřívačky, umělé mléko, postýlku, ohrádku, zavinovačku, hnízdečka, lehátka, houpátka…
Hypertonickým dětem něžný kontakt s rodiči a klidný hlas maminky zlepšuje psychický a fyzický stav.
A ještě jeden faktor by se mohl zdát překážkou kontaktnímu rodičovství – předsudky a mýty o něm. Nenechte se jimi zmást ;-)
0 komentářů