Extrémní situace v nás odhalují všechno potlačené, skryté a hluboko zasunuté.
Zvýrazňují všechny vztahy – všechno to blbý v nich, ale i to dobrý!
Taková několikatýdenní karanténa ukáže, jak na tom se svými blízkými jste.
Co jste zatím zjistili?
Štve vás partner nějakým zlozvykem? Vytáčí vás děti tím, že se chovají… no – jako děti? Nebo se naopak vztahy ve vaší rodině utužují? Zažíváte s partnerem krásné chvíle a jako rodina vzkvétáte?
Neodsuzujte se ani se nesrovnávejte s ostatními rodinami. Jen si to sami pro sebe uvědomte – jak na tom právě teď jste? Vyhovuje vám to? Leze vám to krkem? Chcete to změnit?
Pokud se máte vlastně dobře, můžete udělat něco, čím si lépe uvědomíte vděčnost. Třeba rodinný oslavný taneček na oblíbenou hudbu nebo obří společný obraz všech věcí, které máte rádi.
Pokud vás situace u vás doma štve, můžete uspořádat rodinnou poradu a společně vymyslet, jak to změnit. Třeba se dozvíte, že tenhle stav nevyhovuje u vás doma nikomu a změna bude vítána.
Pokud máte ale pocit, že problém není u vás doma, že za všechny problémy může vnější okolí – nezodpovědní lidé, nařízení vlády, zaměstnavatel, … zkuste změnit úhel pohledu:
Na všem se dá najít něco pozitivního
Já vím, děsný klišé, ale pokud se vám to povede, vaše psychika vám poděkuje.
Pokud vám přijde nepatřičný, hledat pozitiva na týhle hrozný situaci, nejste asi ve fázi, kdy se vám to povede. Ale to přijde. Neodsuzujte mezitím lidi, který už to dokážou a něco dobrýho si pro sebe našli.
Benefity toho, že se vám něco najít povede, sklidíte vy. A nikomu tím neublížíte. Vnější svět se nestane horší tím, že vy se v tom svém vnitřním (uvnitř hlavy) budete cítit líp ;-)
Jak jste na tom?
Jak poznáte, ve které fázi se nacházíte? A o čem to vlastně mluvím?
Psychologie rozlišuje 5 fází vyrovnávání se s extrémní situací (nebo taky s umíráním, rozchodem, rozvodem, vyhazovem v práci, truchlením, dozvěděním se jakékoliv zdrcující informace):
- POPÍRÁNÍ (ODMÍTNUTÍ) – je to obranný mechanismus způsobený šokem (někdy se projevuje zlehčováním situace, zpochybňováním informací, vtipkováním na dané téma,…),
- VZTEK (AGRESE) – objevuje se pocit nespravedlnosti, závist, nespolupráce,
- SMLOUVÁNÍ – hledání čehokoliv, co situaci může zvrátit (často i spoléhání na zázračné prostředky a nadpřirozené jevy),
- DEPRESE – plné dolehnutí situace na člověka (zahrnuje strach, úzkost, beznaděj a častý pláč),
- SMÍŘENÍ (PŘIJETÍ) – jde o psychické uvolnění, člověk začne spolupracovat a reagovat racionálně.
Fáze nemusí přijít přesně takhle po sobě, můžou se opakovat, můžete se v nich zacyklit, nebo se zaseknout na delší dobu v jedné fázi.
Důležité je si uvědomit, že cokoliv z toho je normální. Nejste v tom sami, takové pocity mají i ostatní lidé.
A co děti?
Jednotlivými fázemi můžou procházet i starší děti, pokud jsou seznámeny se závažností situace. Je na nás rodičích, abychom jim s tím pomohli.
Pokud děti zůstanou ve fázi popírání, ničemu to nevadí, součást dětství je velká míra bezstarostnosti. Čelit velkým problémů můžeme zatím za ně. Jen se vám možná bude na dětech hůř vyžadovat nošení roušky nebo důkladnější mytí rukou. S mytím rukou nám doma pomáhá tahle super vychytávka:
Pokud jsou ve fázi vzteku, možná by mohla pomoct tahle pohádka – obrátit vztek proti pomyslnému drakovi, místo proti vám a sourozencům.
Její autorkami jsou Ingrid Dach a Jana Andrésková.
Omalovánka může být nápomocná i pro fázi smlouvání. Děti potřebují slyšet, že někdo zařídí, že bude všechno dobré – v tom pomáhají i klasické pohádky – zlo v nich je vždycky překonáno.
Ve fázi deprese se nedoporučuje nikoho nutit do veselí. Nepomohlo by to, jen by to zvýraznilo jejich smutek. Naopak pomůže ujištění, že jste tu stále pro ně, že spolu zvládnete cokoliv. Láskyplné objetí a vaše tiché pochopení mají léčivou moc ;-)
Pokud se vaše děti dostaly do fáze smíření, nebo pokud je závažnost současné situace míjí (třeba protože jsou ještě malé), můžete spolu podniknout něco, čím se zapojí do vašich aktivit. Ať už je to šití roušek, plánování jídelníčku pro celou rodinu, posílání pohledů starším příbuzným a jiným osamělým lidem, úklid domácnosti, vymýšlení zábavy pro celou rodinu apod.
A pozor, pro děti ta tragická zpráva, se kterou se musí vyrovnat (a projít si zmíněnými fázemi), může být zjištění, že se teď musí učit i doma každý den – že to nejsou prázdniny!
Takže vaše pokusy o domácí vzdělávání můžou nejdříve úplně ignorovat, pak se vztekat, že to není fér, pak s vámi smlouvat, že by bylo lepší dělat spolu něco jiného, pak plakat, že je toho moc, že to nemůžou nikdy stihnout dodělat a nakonec (snad) objevit s vámi všechny výhody toho, že je učí ten nejmilejší člověk na světě na tom nejskvělejším místě, a že to může být i legrace.
Přeju vaší rodině, ať si společný čas co nejvíce užijete, vytěžíte z něj maximum a tuhle dobu „přežijete ve zdraví“ a hlavně jste zdraví! ♥
0 komentářů