Díky za doplnění :-)
Dnes už jsou větší možnosti, než v době, kdy jsme měli maličké děti my, klíny nebyly.
Pokud jde o náš úložný prostor u postele, ten má písty, které znemožňují otevření peřiňáku dítětem – jde to ztuha, takovou sílu nemá ani teď osmiletý.
Všechny naše děti do svých postelí přešly samy, z vlastního popudu. První v ní začal spát v čerstvých pěti letech, do pár týdnů se přestal vracet do naší. Druhý začal s ním ve třech letech, ale vždy jen na část noci, vracel se ještě několik měsíců. Ve 4 letech ale taky už spal jen ve své. Třetí dítě se postupně přesunulo do vlastní postele mezi 4. a 5. rokem (to nemám zdokumentované, tak přesně nevím).
Ale každé dítě to má jinak, některé děti k tomu dozrají už ve dvou letech, jiné třeba až v osmi. Oboje je v pořádku.

Dovolím si přidat pohled z technické strany, protože u společného spaní rozhoduje často víc konstrukce lůžka než matrace. Nejčastějším problémem nebývá tvrdost, ale mezera: mezi matrací a rámem, mezi postelí a stěnou nebo mezi dvěma lůžky přisunutými k sobě. Rada, aby miminko leželo u stěny, funguje jen tehdy, když tam žádná spára není. Když se spojují dvě lůžka, pomáhá stáhnout je popruhem přes rámy a spáru vyplnit pevným klínem — srolovaná deka se v noci posune.

Druhá věc je výška. Nižší ložná plocha je při nočním vstávání s dítětem podstatně jistější než standardní výška okolo 50 cm. A pokud má postel úložný prostor, stojí za to ověřit, že se víko v otevřené poloze samo udrží a nesjede.

Zajímalo by mě — u kolika vašich dětí nakonec ten přechod do vlastní postele přišel sám a v jakém věku? To bývá otázka, kterou rodiče řeší víc než samotné rozhodnutí spát spolu.

Milá Lucie, velice děkuji za Váš článek. Jsem nyni v 15. tt a synek 28 m je prostě prsínkový. je to klidné, vyrovnané batole. a jsem moc ráda, že ho nemusím odstavovat násilnou formou, jak mi doporučuje i gynekolog i pediatr. Věřím, že se nám tandem podaří . Všem držím palce.

Ideálně ten přechod do samostatné postele nechat na něm. Klidně ale můžete mít připravenou další postel, aby měl tu možnost si vybrat dřív než ho to samotného napadne. Bude se hodit, pokud bude táta schopný se o něj v noci starat, ale lépe být všichni pohromadě – ty starší děti chtějí být s námi i po narození sourozence (a některé děti o to víc).
Uvidíte, jak synovi pláč miminka bude vadit (a že pravděpodobně nějaký v noci bude – alespoň ty první týdny). Naše starší děti nikdy nechtěly spát jinde, i když mladší sourozenec v noci plakal. Chtěly být s námi u toho. A po pár dnech až týdnu je ten pláč už ani nebudil (nebo jen otevřeli oko, zjistili, že máma to řeší, a spali dál. V jiné místnosti by se jim třeba situace snášela hůř.
Uvidíte až to nastane – změnit se dá cokoliv kdykoliv ;-)
Pokud se rozhodnete spát ve čtyřech pohromadě, určitě si to doma zařiďte tak, aby to pro všechny bylo pohodlné (a pro miminko bezpečné – tedy mělo by být u stěny/zábrany a z druhé strany mít mámu). Ať se vám to nezají po pár nocích kvůli nekomfortu ;-)
Držím palce a přeju klidné noci :-)

Přesně tak :-)

Dobrý den Nikol,
díky za dotaz :-)
Problémy, které popisujete pramení z předpokladu, že mateřské mléko děti potřebují jen jako zdroj potravy. Tak to ale není.
I když dítě přes den jí dostatečně, neznamená to, že máme kojení omezovat. Ideální je kojit podle toho, jak se dítě o kojení hlásí. Pokud jsme zaváděli příkrmy moc rychle, je možné, že se přes den hlásit přestane. Ale její tělo stále potřebuje ještě hodně MM (z mnoha důvodů). Takže to logicky dohání v noci.
Pro klidnější spánek doporučuji začít zas kojit přes den (aby „svou dávku“ MM za 24 hod doslala v průběhu celého dne, ne jen v noci).
UM dítěti nepřináší oproti MM žádnou výhodu. Touto cestou bych tedy nešla. MM je stále potřebné (a často i sytější než příkrm – např. zelenina fakt tolik nezasytí), není třeba hledat alternativu, když máme po ruce to nejlepší ;-)
Zkuste nepoužívat lahvičku ani ke krmení MM – i toto může vést ke snížení tvorby mléka (naše tělo potřebuje dostávat signály, že má mléko tvořit).
Po prvním roce už není hladina našich hormnonů tak vysoká, tvorba mléka se tedy řídí převážně poptávkou – tzn. je nutné kojit, aby se mléko tvořilo. A čím více se bude kojit, tím více se ho bude tvořit.

Dobry den,
Kojim 14m dceru jen v noci uz, protoze pres den ji dostatecne. Nyni mi prijde, ze mam mene a mene mleka. Mala se budi paradoxne v noci casteji a prijde mi, ze hladem.
Jake muzu nabizet alternativy k MM, aby byla mala dostatecne napapana treba do pulnoci a spinkala do rana? Kdyz ji dam lahvicku s MM kolem 160ml tak spinka od pulnoci do 7hod… ma cenu zavadet nyni UM?

Zdravím Leni,
a tenhle článek jste četla? Odstavení totiž může probíhat pomocí pozvolného omezování kojení. A kojení, které omezíte jako první, může být to na usínání.
Aby děti alternativní uspávání přijaly, je potřeba chvíli hledat, co jim naplní jejich potřebu podobně příjemným způsobem jako je kojení. U každého dítěte to může být něco jiného, takže univerzální rada není.
Tyhle alternativy doporučuji přidávat nejprve navrch ke kojení – musíme dát dítěti čas, aby si na ně zvyklo a postupně se mu s usínáním asociovaly také. A až to bude stabilizované, můžeme teprve zasahovat do kojení. (Zkracovat ho, nabízet až po nové asociaci, alternovat navzájem apod.) V první fázi je dobré počítat s tím, že někdy dítě zvolí kojení a někdy alternativu. A někdy oboje. Zpočátku se tomu nebráníme (vytváříme tím důvěru dítěte, že chceme jeho potřebám vyjít vstříc, nezaděláváme si na bojkot té nové alternativy).
Až když se situace opět stabilizuje, můžeme přistoupit k odebrání toho konkrétního kojení. A nebo taky ne (protože třeba zjistíme, že nám to někdy nevadí a klidně nakojíme, když to není pokaždé striktně vyžadováno).

Víc porobností, inspiraci na konkrétní alternativy a podporu na té cestě najdete v minikurzu Komfortu při odstavování a kojení (vzhledem k tomu, že kojíte tandem, doporučila bych variantu s konzultací/emi)

Držím palce!