Jedno dítě – žádné dítě?

Kolikrát jste tohle vy, maminky jednoho dítěte, slyšely? A kolikrát vás to naštvalo?

Kolikrát jste to vy, maminky dvou dětí, řekly? A kolikrát jste to myslely ze srdce?

Mnohokrát, všichni, že jo?

Rozumím oběma skupinám – maminkám jedináčků ( = jednomatkám), co toho mají plné kecky i s jedním a štve je to zlehčování jejich snahy. Rozumím i maminkám dvou dětí ( = dvojmatkám), kterým, když mají doma jen jedno dítě, přijde péče o něj tak snadná, že s klidným svědomím prohlásí „Jedno dítě, žádné dítě!“.

Tak kde je zakopaný pes?

Ten důvod, proč tohle dvojmatky říkají, je ten, že jsou vděčné, že můžou alespoň trochu polevit v ostražitosti a netříštit svou pozornost mezi dvě ratolesti. Konečně se jednomu ze svých broučků můžou věnovat naplno. A to je osvěžující. Ony jsou totiž zvyklé na trhání se na dva kusy (plus další kousíčky pro manžela, domácnost, práci, atd.) – to je jejich bazální stav. Všechno míň je vyzdvihnutí hodné ;-)

A důvod, proč jednomatky ta věta (alespoň v počátcích mateřství) štve, je ten, že do té doby, než se staly matkami, se tříštit nemusely, jejich bazální stav byl bezdětný. A zvyknout si na tu naléhavou přítomnost vlastní kopie prostě nějaký ten čas trvá. (Posílám pohlazení – vám, čerstvé maminky ;-)) A člověka fakt naštve, pokud mu někdo předhodí, že to, co on považuje za obtížné, je pro jiného snadné! (Dokonce tou větou dvojmatky naznačují, že mít jedno dítě je stejné, jako nemít žádné – což je blbost, že?)

Pointa je v tom, že dvojmatky si rozhodně nemyslely, že „Jedno dítě – žádné dítě“ když měly jen jedno!! Naopak, byly stejně v pytli jako vy, jednomatky ;-) Ty upřímnější to i přiznávají :-)
Ten slogan platí zkrátka jen a jen pro dvojmatky, když není jeden jejich potomek s nimi.

A co trojmatky a vícematky?

Se třetím dítětem se ta hranice ještě posouvá. Úplně běžně se přistihnu říkat: „To bylo pohodový dopoledne, měla jsem tu jen jednoho.“ A přitom tu mám děti dvě – ale miminko tak nějak nepočítám, to je na mně prostě jako klíšťátko a je mou neodlučitelnou částí. Prostě náš bazální stav jsou tři děti a jakékoliv menší číslo je těžká pohoda :-)

Samozřejmě, že to chvíli trvá, než se rodina sžije, ale pokud udržujete rovnováhu v rodině (a ani se vám nenarodí náročňátko), není to až tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Co s tím?

A tak prosím dvoj a více matky, aby k té větě, prohlašované před jednomatkami, dodávaly, že to platí jen v rodinách s více dětmi.
A vy, jednomatky, nezoufejte, všechny jsme byly ve vaší situaci a snažily se, seč nám síly stačily, dělat všechno tak nejlíp, jak jsme dovedly. Stejně jako vy. A stejně jako vy jsme občas měly pocit, že to nezvládáme, a že mít další dítě je čisté bláznovství. Alespoň na chvíli všechny ;-)

Tak mě napadlo, že by možná bylo výstižnější říkat:

Mít doma o jedno dítě míň, je jako nemít žádné.

Ale to tak nevyzní nooo :-D

Tak:

STAY COOL, ACT WARMLY!

(Buďte v klidu a množte se! ;-))